Jaké jsou vaše první dojmy z otevření pavilonu? Je o něj zájem, i když v Ósace prší?
V Ósace dnes nepanuje skvělé počasí, trochu prší, nicméně český pavilon zaznamenal obrovský úspěch. Během dne ho navštívilo na deset tisíc návštěvníků. Zrovna sedím v restauraci v přízemí národního pavilonu, která je úplně plná, venku je fronta. Dnes jsme prodali už přes tisíc piv. Myslím, že zahájení nemohlo být lepší.

Co v pavilonu nabízíte pro běžného návštěvníka z Japonska kromě českého jídla a pití? Hudbu, interaktivní prvky nebo třeba merch (dárkové a upomínkové předměty)?
Pavilon je rozdělený na několik částí. Ta první, nejdůležitější, je permanentní expozice, kde návštěvníka provedeme od přízemí až na střechu pavilonu a kde uvidí moderní interpretaci filozofie nejznámějšího českého umělce a malíře Alfonse Muchy a jeho nedokončeného triptychu Tří věků – Rozumu, Lásky a Moudrosti.

V srdci pavilonu je multifunkční auditorium, kde dnes proběhlo několik koncertů skvělého českého klavíristy Ivo Kahánka, které praskaly ve všech. Každý koncert navštívilo na tři sta lidí a zaznamenali jsme tady hned první den opravdu obrovský úspěch.

Můžete ještě popsat samotnou budovu? Mě jako laika překvapilo, že stavba ze dřeva a ze skla může odolat i extrémním přírodním vlivům jako je třeba tajfun nebo zemětřesení.
Budova je skutečně ze dřeva, je to první budova z CLT panelů ve své kategorii v Japonsku. Celá byla postavená z panelů z České republiky a museli jsme přesvědčit japonské úřady, že dřevo v podobě CLT panelů je dostatečně pevné a silné na to, aby odolalo zemětřesení až o síle 7,3 stupně Richterovy škály, místním tajfunům a dalším přírodním výzvám.

To všechno se nám povedlo, japonské úřady náš projekt schválily a před několika týdny jsme dostali i finální kolaudační rozhodnutí. Díky tomu jsme mohli dnes otevřít a uvítat první návštěvníky.

Jaké měly japonské úřady specifické požadavky? Museli jste něco měnit?
Japonsko je seizmicky aktivní země, a proto bylo nezbytné, abychom doložili, že dřevěné stavby přežijí případná zemětřesení. V Japonsku nejsou běžně používány a dřevo se v japonském stavebnictví nepoužívá běžně.

Náš pavilon je současně, aby to bylo trochu komplikovanější, obložený skleněnou fasádou. Sklo je poměrně těžké a museli jsme laboratorně doložit pevnost použitého dřeva, které všechno bylo vyrobeno v Česku z českých lesů. Díky tomu, že jsme všem těmto nástrahám a výzvám byli schopni čelit úspěšně, tak nám japonské úřady celý projekt schválily a mohli jsme začít stavět.

Prodražení pavilonu

Server iROZHLAS.cz upozornil na to, že se pavilon prodražil o 93 milionů korun. Byly toto ty hlavní důvody?
Pavilon se neprodražil o 90 milionů, ta interpretace není úplně správná. V podstatě potřebujeme profinancovat provozní cashflow během výstavy, kdy musíme nejprve odvést japonské DPH, které následně dostaneme zpátky. Celkové vícenáklady na stavbu pavilonu byly ve velmi nízkých desítkách milionů korun, což u stavby takového charakteru a náročnosti není nic neobvyklého.

I kdyby Česko dostalo zpátky vratku DPH ve výši 26 milionů a pavilon se prodal třeba za dalších 42 milionů, stále zbydou ještě nějaké peníze, třeba 25 milionů, ve vzduchu.
S ministerstvem zahraničních věcí a vládou jednáme o navýšení rozpočtu a ano, 25 milionů je zhruba částka, která by měla být nad aktuálně schválených 290 milionů. Ale říkám, to ještě není úplně přesně vyčísleno, počkejme, až budeme mít finální čísla. 

A to by potom zaplatil český stát z rozpočtu ministerstva zahraničí?
Současně předpokládáme, že pavilon budeme schopni prodat za mnohem víc než hodnotu materiálu, se kterou počítáme, takže jsem přesvědčený o tom, že rozpočet 290 milionů, který jsme měli stanovený, nakonec dodržíme. 

Představení české kultury

Vraťme se k uměleckému programu v pavilonu, vystoupí tam třeba Česká filharmonie nebo Cirk La Putyka. Kdo další tam ještě bude?
Česká účast na Expo znamená největší představení české kultury minimálně v Asii. Během 26 týdnů, kdy Expo poběží, se tady otočí na 220 umělců. Představíme různé žánry od klavírních koncertů, přes vážnou hudbu, moderní performance až po loutkohru.

Opravdu těch umělců a projektů, které jsme vybrali v otevřené výzvě, je celá řada a já se těším, že česká kultura bude v Japonsku představena na nejlepší možné úrovni. 

A jak bude vypadat vrchol výstavy z českého pohledu, tedy český národní den?
Národní den máme naplánovaný na 24. července tohoto roku. To datum jsme nevybrali náhodou, jedná se o 165. výročí narození nejvýznamnějšího českého umělce, malíře Alfonse Muchy, který je v Japonsku nesmírně populární.

Přesný program a to, co budeme představovat, zatím necháváme jako tajemství, aby se návštěvníci měli na co těšit.

Tomáš Pavlíček, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít