Přál bych to Noskové. US Open je turnaj pro ni, říká před startem grandslamu reportér Prouza
Po olympijských hrách proběhl úspěšný přesun tenistů z Paříže do New Yorku, kde v pondělí 26. srpna startuje poslední grandslam sezony. Na US Open je i reportér Radiožurnálu Sport David Prouza, který v pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou probral aktuální rozpoložení českých tenistů a tenistek před prestižním turnajem. V New Yorku se představí sedm žen a tři muži, kteří se pokusí dojít na turnaji co nejdál.
Davide, pojďme ještě zpět k olympiádě. Jaké to bylo pokrývat tenis v Paříži?
Pro mě to byl a stále je obrovský zážitek, mám to pořád v paměti. Když jsem se podíval do areálu Rolanda Garrose, tak jsem byl nadšený, jak to tam vypadá a to to bylo ještě bez diváků. Mohl jsem si to celé projít osamocen a byla to paráda. Bylo tam několik rozdílů, co se týče diváků, protože někteří třeba neznali tenisová pravidla, ale i tím to bylo zajímavější. Celkově to byla úžasná jízda a tím, že se českým tenistům a tenistkám dařilo, tak o to to bylo zábavnější takovou práci dělat.
Poslechněte si, co říká reportér Radiožurnálu Sport David Prouza před startem českých tenistů na US Open
Jaké momenty pro tebe jako pro reportéra byly nejvýznamnější?
Určitě ten začátek a jen příchod do areálu. Pro mě, jako někdejšího amatérského tenistu, tak to byla paráda. Co se týče výsledků, tak první zápas Tomáše Macháče s Kateřinou Siniakovou v mixu, kteří nastoupili proti prvnímu nasazenému páru Alexander Zverev - Laura Siegemundová. Neříkám, že byli jednoznačně lepší, ale lepší byli výrazně a ukázali, že mají potenciál jít daleko. Asi by mě nenapadlo, že dojdou až ke zlaté medaili. Pak i třeba heroická snaha Barbory Krejčíkové dojít co nejdál poté, co neměla moc času po wimbledonském triumfu na odpočinek a na olympiádě odehrála pět utkání ve čtyřech dnech singla i debla, dala do toho absolutní maximum a nakonec to stačilo v uvozovkách jen na dvě čtvrtfinálové účasti. Na závěr bych si nechal finále Novak Djoković a Carlos Alcaraz. To byl jednoznačně nejlepší zápas celého olympijského turnaje. To, co Djoković předevedl ve svém věku a že dokázal získat cennou trofej, kterou ještě neměl, tak to měl skoro člověk husí kůži a byla radost o tomto utkání ve vysílání mluvit.
Jaká byla ve tvých očích z pohledu reportéra olympiáda v Paříži?
Byl jsem tam poprvé, takže nemůžu říct asi nic jiného, než úžasná. Ať už sportovní výkony, ale i organizace. Mluvilo se i o tom, že tam bude velká policejní ochrana, ale nakonec to Pařížané zvládli fantasticky. Hrozně mě oslovilo i samotné zahájení, i když jsme s Karlem Janů hodně promokli, tak jen ta možnost, že jsme tam mohli stát a reportovat o tom, co se děje. Viděli jsme pár prvků, co se odehrávalo před námi, to byl úžasný zážitek. Na déšť člověk zapomene, ale co se dělo na Seině a v okolí, to už ne. Pak celkově diváci, o tom mluvili i sportovci a kolegové novináři. Celý sál je naplněný k prasknutí a žene šermíře nebo taekwondisty za nejlepšími výsledky, to jsem si nedovedl představit. Že taková atmosféra ale bude i u vzpírání, to byla paráda a velká jízda.
Zmiňoval jsi, že před Paříží se hrozili bezpečnostními problémy. Jak jsi vnímal mezi českými tenisty, kteří jsou zvyklí na nějaký standart, jejich spokojenost a nebo nespokojenost?
Měl jsem štěstí, že se spoustě reprezentantů dařilo. V momentě, kdy vyhráváte, tak úplně neřešíte, jak bydlíte. Nechci mluvit za ne, ale přijde mi, že tenis je osamělý sport a v momentě, kdy jste v kolektivu a bydlíte v pěti lidech, tak je to zážitek a něco, co člověk na okruhu WTA a ATP neprožije, takže žádné stížnosti jsem neregistroval. Naopak si tenisté užívali, že mohli být pospolu ve vesnici na jídle. Zápasy ale létaly jeden za druhým, i kvůli tomu, že jeden den celý propršel. Přišlo mi, že Tomáš Macháč si s Kateřinou Siniakovou to užili asi nejvíce, protože vybojovali první z celkových tří zlatých medailí a byli průkopníci českého úspěchu.
Tenis přinesl v Paříži první zlatou medaili, ale asi se taková medaile čekala od jiného páru, než ze smíšené čtyřhry, ne?
Asi ano, protože smíšenou čtyřhru spolu zase tak často nehráli a když už, tak to nebyly zase tak úspěšné pokusy. Nejvíce se lidé dívali na Kateřinu Siniakovou a Barboru Krejčíkovou, které obnovily spolupráci a v Praze ve Stromovce vyhrály celý turnaj. V deblu na olympiádě se musely s turnajem rozloučit ve čtvrtfinále, ale ono by asi bylo bláhové počítat s medailí na sto procent. Krejčíková ale asi neměla dostatek času na odpočinek, Siniaková hrála singla i debla, takže také byla dost vytížená. V momentě, kdy spolu deblový pár několik měsíců nehraje, tak se na ně pomaleji zvyká.
Krejčíková je wimbledonskou šampionkou, po výhře nad Italkou Paoliniovou ovládla druhý grandslam
Číst článek
Bára Krejčíková tam došla do čtvrtfinále, ale najednou prohrála v singlu i deblu. Myslíš, že jí došla pára?
Ano, už po prvním kole Bára nepůsobila úplně čerstvě. Byla to velká skoro tříhodinová bitva a to, že vybojovala tři výhry, než padla se Slovinkou ve čtvrtfinále, tak já považuji za obrovský úspěch a oddanost tomu sportu. Barbora nepůsobila vůbec plná sil a o to víc je to kontras s US Open, kde je svěží, připravená. To, že nakonec dokráčela nejdál ve dvouhře, tak bych to považoval za úspěšné tažení turnajem.
Další deblové páry Karolína Muchová a Linda Nosková a klučičí debl Adam Pavlásek s Tomášem Macháčem. Oba týmy skončily na bramborovém místě, bojovaly o bronz. Čekal jsi to před turnajem?
Od obou párů se asi nečekalo nic významného, ale způsob, jakým procházely turnajem, byl hrozně podobný. Zlepšený výkon, bylo to neuvěřitelné, co předváděli proti úspěšnějším párům. V okamžiku, kdy narazili na tenisové dvojice, které spolu vyhrávají grandslamy, tak bylo vidět, že sehranost je potřeba. Linda Nosková i Karolína Muchová jsou zkrátka primárně singlistky a byť to dlouho šlo, tak narazily na svůj strop. Do puntíku to platí pro Pavláska s Macháčem, i když spolu hráli na Davis Cupu. V momentě, kdy hráli proti Američanům, tak nebylo moc kudy. Pavlásek to říkal, že ho to tolik nemrzí, protože zápas se skoro vyhrát nedal, ale mohl předvést lepší výkon. Bral to trochu víc na sebe. Oba páry narazily na svůj strop a bylo trochu hořké, že byly v bojích o medaile. I tak je to ale obrovský úspěch.
Jaký to je pocit být poprvé na US Open?
Je to zatím skoro nepopsatelné, jsem tu pár dní a vše začíná. Atmosféra města je neuvěřitelná, město, které nikdy nespí, to u mě také platí. Zvyknout si na jiný časový režim je trochu výzva. Co se dělo před startem US Open, to se nedalo popsat. Během víkendu navštívily areál desetitisíce fanoušků. Byly tam koncerty, mnoho amatérský tenistů se podívalo na kurty a zkoušeli si různé dovednostní disciplíny. Šum a ryk, do toho ta letadla, která přelétají nad hlavami všech, to je asi unikátní atmosféra, kterou sdílí fanoušek, novinář i tenista.
Jak vnímáš to, že je tenisová sezona tak nabitá a je dlouhá?
Přijde mi to neuvěřitelné a s každou sezonou o něco delší, že se končí skoro v prosinci a začíná v lednu. Je to sice kompenzované, co se týče odměn, ale ten zápřah, tlak, očekávání, to musí být vyčerpávající. Když se daří, tak to člověk vydrží, ale když přijdou výsledkově hlušší období, tak to musí být neuvěřitelně náročné. To nemluvím o negativní zpětné vazbě na sociálních sítích.
Získal jsi od českých tenistů nějaký pocit, kolik jim v nabité sezoně vzala sil olympiáda?
O tom jsme se bavili během olympijského turnaje v Paříži a bylo znát, že to sil bere hodně. Asi by pomohlo, kdyby olympijský turnaj byl delší a zápasy by se rozvrhly do více dní, jenže to by zase kolidovalo se zajetým kalendářem. Nemá to asi ideální řešení. Pár dní odpočinku ale udělá zázraky a Barbora Krejčíková působila teď neuvěřitelně svěže. Byl jsem se podívat na tréninku Jiřího Lehečky, který se vrací po dlouhé pauze, i když hrál v Cincinnati. Ten také působí velice hladově, protože si neplánovaně odpočinul. Když je víkend před startem grandslamu, tak se sice ještě vyfotil s fanoušky, ale už nechtěl úplně mluvit, co se týče výkonů do médií a schová si to až na moment, kdy se bude hrát. Už se zkrátka plně soustředí na svůj výkon.
Davide, je skvělé vidět, že po několikáté se na grandslamu vyskytují tři česká mužská jména v pavouku hlavní soutěže. Kdo bude mít letos nejzajímavější cestu?
Určitě Jakub Menšík, kterého čeká nasazený Kanaďan. Na betonu Jakubovi věřím, ale bude to mít hodně složité. Bude mě taky zajímat cesta Jiřího Lehečky, protože je ještě nasazený, nechci mu to zakřiknout, ale myslím, že má potenciál dokráčet třeba do čtvrtfinále. Dlouho jsme čekali na to, až bude mužský pavouk byl zajímavě obsazený. Teď tady máme Lehečku, Macháče a Menšíka je to skvělé. Ženský tenis reprezentuje českou značku dlouho a dobře, tak teď tady máme po dlouhé době od časů Tomáše Berdycha i mezi muži.
V ženské části pavouka je sedm českých hráček. Jak vidíš jejich šance?
Očekávání byla nějaká a nakonec udělá úspěch někdo jiný, třeba jako na Wimbledonu Barbora Krejčíková. Přál bych to ale Lindě Noskové, protože ta má za sebou vítězný turnaj v Mexiku, což samo o sobě musí být obrovské povzbuzení. US Open je ale podle mě turnaj pro ní, hraje agresivní tenis, má velkou ránu z forhendu i ze servisu, což ukazovala na olympiádě. Má správně nastavenou hlavu, nenechává se rozhodit, soustředí se na tenis, neprožívá zápasy významným způsobem. Dříve, nebo později jí určitě uvidíme v první světové desítce, moc bych si to přál. Daleko také může dojít Karolína Muchová, která umí hrát na US Open dobře, ale můžeme pokračovat. Barbora Krejčíková, Kateřina Siniaková se zlepšuje v singlech a nemuselo by to být špatné. Můžeme fandit a věřit.
Davide, co se kromě českého tenisu v newyorských kuloárech nejvíc řeší? Je to kauza Jannika Sinnera, nebo něco nového?
Samozřejmě případ italského tenisty rezonuje celým světem a je to logické. Je to bezprecentní situace a jen Jannik Sinner celou tiskovou konferenci strávil vysvětlováním a nebyl prostor bavit se o jeho šancích. Každého zajímalo, proč hraje, když měl dva pozitivní testy na anabolický steroid. Pečlivě to vysvětloval, ale mnoho hráčů se nad tím pozastaví. I Carlos Alcaraz se podivoval, že Sinner byl suspendován jen pár dní, odvolal se a uspěl. Bude to znát, když bude Sinner hrát proti Američanům. Teď to bude ještě silnější. Jannik Sinner bude hrát první dva zápasy proti Američanům, tak uvidíme. Zajímalo by mě, jak to taky bude vypadat s Novakem Djokovićem a přijíždí do New Yorku, kdy ještě v sezoně nevyhrál grandslam. Naposledny to bylo v roce 2017, takže Djoković bude mít o motivaci postaráno. Jestli můžeme někoho neodepisovat, tak je to Novak, protože bude hrát do 40 let a trápit mladíky bude dál a dál.
