Mistryně světa Adamczyková: Lepší jsem si to nemohla přát, asi to nepotřebuji ani chápat
Snowboardcrossařka Eva Adamczyková je podruhé v kariéře mistryní světa. Česká reprezentantka ovládla všechny čtyři jízdy na šampionátu v gruzínském Bakuriani. Adamczyková získala zlato rok a čtvrt po vážném zranění – v prosinci roku 2021 si zlomila nohy u obou kotníků. V cíli pak česká reprezentantka sdělila své dojmy Radiožurnálu Sport.
Před rokem a čtvrt si zlomila obě nohy u kotníků a přišla o olympijské hry. Ve středu se snowboardcrossařka Adamczyková stala mistryní světa. V gruzínském Bakuriani suverénně vyhrála všechny své jízdy.
Poslechněte si rozhovor s čerstvou mistryní světa ve snowboardcrossu Evou Adamczykovou
Byl tam vůbec nějaký problém? V semifinále a finále jste byla asi o 30 centimetrů druhá, ale jinak pořád první.
Nejhorší bylo asi semifinále, tam mi nevyšel moc start na konci rovinky a pak jsem je předehnala. Tahle jízda byla asi nejlepší. Teď jsem věděla, že tam jsou ty nejlepší holky, protože jsou ve finále. Někde trochu foukalo, tak jsem se bála, že mi to kvůli větru moc nejede, ale naštěstí jim taky foukalo a neměly moc možností se vyvážet. Tahle jízda vyšla nejlépe.
Rok poté, co jste měla zlomené obě nohy, jste se stala mistryní světa. Já to nechápu, vy ano?
Asi to nepotřebuji ani chápat, jsem ráda, že to tak je. Na podzim jsem skoro nemohla jezdit a vůbec jsem si nemyslela, že by tahle sezona mohla takto dopadnout. Výsledky moc nebyly, v trénincích se mi jezdilo celkem dobře, asi jsem si na to potřebovala počkat. Mluvila jsem i s Pavlem Kolářem a ten říkal, že to prostě chce čas a chtělo to čas. Jsem šťastná, že to takhle dopadlo, protože jsem se bála, že se mi bude jezdit blbě celou sezonu. Lepší jsem si to nemohla přát.
Bylo důležité, že jste nejela s nikým na kontakt?
Já byla radši, protože jsem se mohla soustředit jen na sebe a dělat všechny věci. Máte před sebou čistý prostor, nikdo vás neohrožuje, nemusíte řešit, jestli jedete za ním nebo vedle něj. Naštěstí jsem si jízdu za holkama vyzkoušela v tréninku, takže jsem toho najezdila docela dost. Věřila jsem si i v klopenkách na předjíždějí. Díky tomu, že se nestihly zavěsit, tak to bylo jedině dobře.
Měla jste to tak nastavené i po té první jízdě?
Určitě mi nic jasné nebylo po první jízdě, ale věděla jsem, že to chci vyhrát. Je to o tom, že si nemyslíte, že je jasné, že to vyhrajete, ale víte, že na to máte, a když uděláte maximum a budete se soustředit, tak je velká pravděpodobnost, že to dopadne. Není dobré počítat s tím, že to vyhrajete, protože tady padalo tolik favoritů a bylo potřeba se soustředit. O to víc jsem se snažila na každý metr tratě soustředit.
