Rakouská armáda chystá vlastní satelity. Důvodem je snaha o větší nezávislost a bezpečnost
Rakouská armáda plánuje vypustit do vesmíru vlastní satelity. Do konce příštího roku, případně na začátku roku 2027, by se na oběžné dráze měly objevit čtyři družice, které mají zlepšit armádní snímkování, navigaci i komunikaci. Projekt v přepočtu za zhruba 250 milionů korun vzniká i díky spolupráci s Nizozemskem a je součástí širší rakouské strategie budování vlastní vesmírné infrastruktury.
Podle rakouského ministerstva obrany má být vesmír v budoucnu jednou z klíčových oblastí pro obranu státu – podobně jako dříve vzdušný prostor. Roli satelitních systémů zvýraznila i válka na Ukrajině, kde byly satelitní sítě ještě před zahájením ruské invaze cílem útoků. Satelity se tak stávají nejen nástrojem pro získávání informací, ale i zranitelným bodem moderních ozbrojených konfliktů.
Rakousko podle vlastní strategie nechce být v této oblasti jen uživatelem cizích systémů, ale i aktivním poskytovatelem vesmírné infrastruktury a služeb.
49:00
Evropa není na oběžné dráze pozadu. Naše družicová navigace je lepší než americká, vyzdvihuje expert
Číst článek
Dva paralelní projekty
Rakousko momentálně pracuje na dvou satelitních projektech. Větší z nich – s názvem LEO2VLEO – vzniká ve spolupráci s Nizozemskem pod záštitou Evropské obranné agentury. Počítá se se čtyřmi satelity, z toho tři mají být určeny pro operační využití, jeden testovací. Satelity budou létat ve výšce mezi 200 a 500 kilometry a mají poskytovat výrazně ostřejší snímky, než umožňují běžně dostupné komerční systémy.
Druhý projekt s názvem BEACONSAT je výhradně v režii rakouské armády a domácích firem. Má jít o malý navigační satelit, který bude podle armády díky svým rozměrům obtížně zjistitelný a odolnější vůči případným útokům. Jeho vývoj probíhá ve spolupráci s rakouským průmyslovým sdružením Austrospace, které zastřešuje dvě desítky firem a výzkumných institucí v oblasti kosmických technologií.
Prezident Austrospace Dieter Grebner uvedl, že zástupci armády firmu oslovili s tím, zda by bylo možné satelitní konstelaci vyvinout čistě domácími silami. O konkrétní podobě projektu zatím rozhodnuto není, podle Grebnera by ale první vlastní družice mohla být hotová do dvou let.
Nečlenství v NATO jako motivace
Jedním z důvodů, proč se Rakousko rozhodlo pro budování vlastní satelitní infrastruktury, je jeho neutralita, kvůli které není součástí NATO. Země tak nemá automatický přístup ke klíčovým vojenským systémům Severoatlantické aliance, a spoléhá se pouze na partnerskou spolupráci.
Družice SATurnin-1 má pořídit sto snímků Země za den. Jedná se o doposud největší český satelit
Číst článek
V armádní strategii se proto výslovně uvádí, že Rakousko musí aktivně přispívat do společných evropských projektů, pokud chce mít v oblasti obrany moderní a soběstačné kapacity.
V plánu je do budoucna pokrýt všechny tři klíčové satelitní oblasti – komunikaci, navigaci a satelitní snímkování – vlastními prostředky. Podle ministerstva obrany se tak Rakousko stane nejen uživatelem, ale i poskytovatelem vesmírných služeb.
Možnosti civilního využití
Ačkoli oba projekty mají primárně sloužit armádě, počítá se i s jejich možným civilním využitím. Rakouská strategie upozorňuje, že hranice mezi civilními a vojenskými technologiemi se v oblasti satelitních systémů stále více stírají.
Příkladem je například využití sítě Starlink na Ukrajině, která se stala klíčovým komunikačním nástrojem pro vojenské i civilní účely.
