Různé metry fotbalových rozhodčích

Co je těžší? Kilo peří nebo kilo železa, zní notoricky známý chyták. Kilo jako kilo odpoví zřejmě i většina malých školáků a správně. Jenže zkuste si toto moudro aplikovat na fotbal, a možná dospějete k zajímavým závěrům. Tam abyste totiž jednotný metr pod mikroskopem hledali. Jiný kraj jiný mrav zní podobně známá moudrost, a beze zbytku ji naplňují fotbaloví rozhodčí. A tak zatímco jeden sudí zapíská za pouhý náznak provinění penaltu, jiný ani na velkou dálku jasný střet s pravidly nepovažuje za důvod k hvizdu. A hráči aby se v tom pak vyznali.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roman Hubník.jpg

Roman Hubník.jpg | Zdroj: ČTK

„Přesně tak, každý rozhodčí to posuzuje jinak. Někdo pískne držení, někdo pískne ruku, někdo pískne menší kontakt,“ říká třeba sparťanský stoper Roman Hubník v narážce na utkání Evropského poháru a následného ligového. Ale myslet si, že jinak pískají rozhodčí u nás a jinak jinde by byl hodně zjednodušený pohled.  

Také podle kouče letenského týmu Jozefa Chovance je to celé mnohem složitější. „Celkově i FIFA i UEFA mají jiné pohledy. Třeba teď máme možnost koukat na zápasy FIFA dvacítky a pak budeme mít možnost vidět Evropské poháry, které řídí UEFA. Uvidíme jak je to rozdílné.“

Takže se pak ani Jozef Chovanec nemůže na své svěřence příliš zlobit, když na některé nejednotně posuzované situace reagují podrážděně chtělo by se dodat „Buďto se to chce řešit, bude se o tom mluvit a budou to kompetentní lidé řešit, anebo to vyšumí. Nebo já nevím, co se dá dělat“.

Snad jen nenechat se výroky sudích ovlivnit a sem tam si kvůli tomu připomenout mantru naučenou už v žákovských letech, a sice, že rozhodčí je pánem na hřišti, a že má vždycky pravdu. Ale že je to představa poměrně složitá, a že je naopak velice snadné nechat se pod dojmem křivdy vytočit, přiznává Roman Hubník „Určitě v těch prvních momentech je tam adrenalin velký, protože to byla vyložená šance. Měl jsem tam balón na hlavě, stoper mě stáhl. Z vyložené šance je to odkopl.“

A v horším případě ještě třeba žlutá karta navrch, ty se pochopitelně sčítají, a pak přicházejí tresty a absence, jako by nestačily už ty zaviněné zdravotním stavem. „Proto já jsem také dost nervózní,“ ulevuje si Jozef Chovanec, i protože jeho svěřence teď čeká hodně důležité období sezony, mj. čtvrteční pohárové utkání v Kodani a pondělní ligové derby na hřišti Slavie.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme