K prodloužení baráže nás dohnaly trpělivost a víra, říkají hokejisté Ústí
Kdyby byli hokejisté Mladé Boleslavi porazili včera ústecké Lvy, mohli se už se zárukou těšit na další ročník extraligy. Namísto toho vedou teď na zápasy jen 3:2 a čeká je šestý barážový duel hraný na soupeřově ledě.
Na šesté utkání myslí také ústecký trenér Petr Rosol. O kolik asi stačil zestárnout v průběhu středečního vítězného utkání?
„ Je to dost, radši se ani nedívám do zrcadla,“ přiznal Petr Rosol, i když jeho ustaranou tvář teď zakrývá plnovous. To například útočník Jan Kovář, který je na rozdíl od trenéra a většiny spoluhráčů hladce oholen, se může prohlížet v zrcadle docela klidně.
Pokud ovšem zrovna nemá chuť ukřivděně si říkat: Není to škoda, že mě Plzeň půjčila na konci sezóny do Ústí? A že já, který jsem už nastoupil za reprezentační áčko, teď musím účinkovat v baráži?
„Snažím se nad tím takto nepřemýšlet. Když mi řekli, abych jel na nároďák, tak jsem jel, když mi řekli, abych byl tady, tak jsem tady. Jsem profesionál a snažím se k tomu takto přistupovat,“
Totéž může samozřejmě tvrdit i Kovářův parťák Jan Alinč, jehož hokejové zkušenosti by nepochybně vydaly na televizní seriál. I pro takovéhoto hráče by ale trenér měl být za každé situace autoritou číslo jedna.
„Petr má veliké zkušenosti, nechtěl bych být v jeho kůži a doufám, že nikdy nebudu. Ale není to na něm znát, nervozitu na nás nepřenáší a myslím si, že on ví, co má dělat.“
Dost možná, že si fanoušci Mladé Boleslavi po úvodní třetině včerejšího zápasu škodolibě říkali: Copak teď asi poradí ústecký trenér svým hráčům, když v útoku ani nejsou moc vidět?
Nakonec asi bylo všechno jinak a žvýkačka, kterou Petr Rosol od začátku do konce utkání zpracovával, získala sladkou příchuť. K tomu jí ale také sám pomohl.
„I přesto, že jsme dostali gól hned v první minutě, tak jsme hráli v dalším průběhu trpělivě a vyplatilo se nám to.“ A který z obou týmů bude mít pevnější nervy v šestém utkání baráže? To se dozvíme zítra.
