Český lukostřelec David Drahonínský získal na letošní paralympiádě v Pekingu stříbrnou medaili. Pro někoho by to byl obrovský úspěch, ale pro něj to bylo spíš zklamání. Nejen proto, že toužil obhájit prvenství z Pekingu. „Jen" stříbro to prý bylo i z pragmatického hlediska.

7:15 4. září 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Až za to stříbro dostanu tu odměnu, tak mi zbude sotva na to, abych si koupil barák, a na auto mi nezbude. Kdybych měl zlato, tak si můžu koupit jako po Pekingu nové auto, protože to moje je po čtyřech letech už vyjeté, žejo. Plachetnice má profouklou plachtu, rodinný domek taky nic extra, už je obydlený. Asi budu muset ještě trochu pracovat, abych si něco přivydělal, nechci bydlet ve stanu," vyprávěl po slavnostním vyhlášení vítězů David Drahonínský a věřte, že vážnou tvář udržel poměrně dlouho.

V ruce přitom držel stříbrnou medaili pro poraženého finalistu lukostřelecké soutěže a jak ji tak potěžkával v dlani, brblal si pod vousy:

„Je to těžké, to stříbro, asi zajdu do zlatnictví v Londýně. Fotku už s tím mám," přemítal s úsměvem David Drahonínský. A ještě jeden důvod prý měl ke zklamání, že nevybojoval kov nejcennější.

„Se zlatou se líp hází prasátka na fanynky ze stupňů vítězů."

Další pokus oslnit příslušnice něžného pohlaví v publiku zlatou paralympijskou medailí bude mít David Drahonínský za čtyři roky v Riu. Zatím může cvičit třeba s tou, kterou si před čtyřmi lety přivezl z Pekingu.

Jakub Kanta, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít