Člověk si to musí pořešit v sobě, říká o vyřazení z Wimbledonu Hradecká

Kvůli zdravotním problémům v první půlce sezony jí spadlo žebříčkové postavení a ve Wimbledonu mohla startovat hlavně díky divoké kartě pořadatelů. Jenže svou šanci Lucie Hradecká nevyužila. Stříbrná deblistka z olympijských her v Londýně teď na stejném místě nepřešla první kolo grandslamové dvouhry a už popáté za sebou končí v All England Clubu hned po úvodním singlovém zápase.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lucie Hradecká

Lucie Hradecká | Foto: Pavel Lebeda - Česká sportovní

„Myslím, že tohle si člověk musí pořešit v sobě,“ může si stokrát opakovat, že je to jen sport a že jsou v životě důležitější věci, ale stejně jí to není nic platné.

Česká tenistka Lucie Hradecká se s vlastní nervozitou většinou na kurtu nedokáže spřátelit, takže se z obávané protivnice na dvorci často mění v příjemnou soupeřku. Italka Knappová rozhodně nepatří do skupiny nezdolatelných tenistek, a o to je to pak možná pro hráčku, která cítí šanci na úspěch, složitější.

„Měla jsem strašně dobrý pocit, když jsem přijela do Eastbourne, že letos to vyjde. No, bohužel…“

Přehrát

00:00 / 00:00

S Lucií Hradeckou mluvil po jejím vyřazení z Wimbledonu v prvním kole reportér Jaroslav Plašil

Lucie Hradecká už takto oplakávala svá vyřazení mnohokrát, a hlavně bezprostředně po zápasech bývá hodně zklamaná. I z toho, že to opět nezvládla. Přitom v ní dřímá velký herní potenciál, a třeba v deblu naopak dokáže hrát i v dramatických a důležitých zápasech hodně sebevědomě.

„Tam to není vázané na jednoho člověka, ale rozdělí se to na dvě hráčky. V singlu vám tam nikdo nepomůže. Stejně tak i porážky se ve dvou snášejí líp,“ říká Lucie Hradecká, která by si ráda se vším lépe poradila, i když je na dvorci sama. Ale zatím ten způsob nenašla.

Teď ve Wimbledonu ji alespoň potěšilo, že v sezoně plné zdravotních problémů dostala od pořadatelů divokou kartu, i když už na dvorci zdaleka tak divoká nebyla.

„Bylo to od nich strašně hezké, vážila jsem si toho. V životě se mi to ještě nestalo a myslím, že už se mi to ani nikdy nestane. Možná když budu hrát líp…“

Jaroslav Plašil, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme