Sezonu jsem si skvěle užil, usmíval se skokan na lyžích Koudelka
Nor Anders Bardal je nejlepším skokanem na lyžích právě skončené sezóny. Dnes si pro triumf doletěl ve slovinské Planici a stačilo mu k tomu 23. místo. Ovšem Češi také byli tuto zimu hodně vidět. Nejvíce Roman Koudelka, který obsadil celkové desáté místo a v německém Willingenu se probojoval až na druhou příčku. Úspěšnou sezónu i to, co čeká Koudelku v dalších dnech, s ním probral Tomáš Kohout.
Romane, gratuluji k nejlepší sezoně ve Světovém poháru – desáté místo v letech, desáté místo i celkově, to je paráda, ne?
„Určitě jsem rád, že mi to vyšlo do té desítky jak v letech, tak i celkově. Byl to můj velký cíl před sezonou, povedlo se to na výbornou. Ke konci už mi trochu docházely síly, to k tomu ale patří, já jsem naprosto spokojený.“
Jak těžké to bylo v závěru, kolik jste šel přes hranu – a teď nemyslím tu odrazovou na můstku.
„Hodně. Zlomový moment byl před mistrovstvím světa, kdy jsem byl nemocný. Tam to ještě bylo vcelku dobré, ale nemohl jsem absolvovat takovou regeneraci jako celou zimu, nemohl jsem do bazénu ani do sauny. Potom už ty síly na severském turnaji hodně docházely, a tady už jsem mlel opravdu z posledního.“
Nejsvětlejším bodem asi bylo vaše druhé místo ve Willingenu, mám pravdu?
„Určitě, tam se mi sešlo všechno, připadalo mi, že ať už bych udělal na hraně cokoli, vždycky bych skočil. Takových pocitů bych chtěl za tu další sezonu zažít co nejvíc.“
Nejtemnější moment asi naopak byl, když jste se praštil hlavou po pádu v Harrachově, souhlasíte?
„Nevím, možná ani ne. Nejtemnější je to vždycky tady, kdy je to hlavně o nervech. Myslím, že v Harrachově už si tělo řeklo, že má dost a potřebuje odpočinek… Já to ale beru pozitivně, všechno zlé je k něčemu dobré. Myslím, že do sezony mi i tohle hodně pomohlo.“
V čem konkrétně to zranění a dva dny v nemocnici pomohly?
„Hodně jsem si za tu dobu odpočinul a pak jsem se zase strašně těšil na skákání. Závodění jsem už měl dost, potom tam ale zase nechyběla taková ta jiskřička. Samozřejmě doufám, že už se to nikdy opakovat nebude, ale nebylo to tak docela ke škodě.“
Předpokládám, že budete teď mít pár dní volna, jak je budete trávit? Třeba vypráním čepice? Máte na ní nějakou špinavou reklamu…
„Čepici mám špinavou od začátku sezony, kdy jsme stavěli přístřešek na auto, já jsem ho natíral a kápla mi na to barva, tak jsem to tam nechal. A co mě po sezoně čeká: Upřímně, půjdu si hned někam sednout. Pět měsíců jsem nikde nebyl, ani jsem se nedotkl alkoholu. Vydržel jsem to celou zimu, dal jsem sezoně sto procent. Takže teď si půjdu trochu užít a ‚vypít si hlavu‘.“
Při vaší hmotnosti by mohly stačit tři dvanáctky, ne?
„No, mám z toho trošku obavy, myslím, že dvě piva budou moje hranice a budu padat pod stůl. Sezonu jsem si hrozně užil, musím poděkovat týmu i klukům, Lukáši Hlavovi, se kterým jsme se vzájemně tahali nahoru. Letos to bylo super, doufám, že to bude pokračovat.“
