Apoštolové Slovanů a patroni Moravy. Česko si připomíná příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Vytvořili písmo, přinesli víru a položili základy vzdělanosti u nás. V sobotu 5. července si připomínáme státním svátkem příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Jejich mise, která měla zásadní vliv na duchovní i kulturní vývoj českých zemí, ale zřejmě nemá se současným datem žádnou souvislost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu se slaví v Česku státním svátkem

Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu se slaví v Česku státním svátkem | Foto: Petr Švancara | Zdroj: ČTK

Příběh dvou bratrů Cyrila a Metoděje začíná v řecké Soluni, odkud se slovanští věrozvěsti vydali v roce 863 jako vyslanci z Byzance na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu. Ten si bratry vybral kvůli jejich jazykové vybavenosti. Cyril a Metoděj totiž měli lidem na Velké Moravě víru vysvětlit ve srozumitelném jazyce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Josefa Czyže

„Vysvětlili ‚Písmo‘ – tedy křesťanskou víru – tak, aby tomu rozuměli, protože do té doby samozřejmě působili na Moravě pouze misionáři a kněží z oblasti dnešního Bavorska,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik a byzantolog Luděk Galuška.

Bratři za tři roky na Velké Moravě zavedli novou slovanskou liturgii. Cyril, původním jménem Konstantin, vytvořil první slovanské písmo – hlaholici. Oba věrozvěsti se také zasadili o začátek právního řádu u nás.

„Položili právní základy Velké Moravy, potažmo českých zemí, protože sepsali právní kodex – Zakon sudnyj ljudem. To vytvořilo právní rámec, který ovlivnil tuzemské soudnictví v následujících staletích,“ upozorňuje dramaturg náboženských pořadů Českého rozhlasu Adam Šindelář. 

Role obrozenců

A proč si Cyrila a Metoděje připomínáme právě 5. července? To je spíš otázka na obrozence. Ti se v 19. století snažili propojit Cyrila a Metoděje s důležitými momenty historie, konkrétně s dnem upálení mistra Jana Husa, který se připomíná o den později.

Velké obchody zůstanou o červencových svátcích v Česku otevřené. Zákaz se na ně nevztahuje

Číst článek

„V podstatě tedy muže, který znamenal politické konotace v rámci našich dějin. Myslím, že oba svátky mají své místo a jsou to opravdu významné osobnosti, které přesahují svým způsobem hranice této země,“ vysvětluje historik Jan Royt.

Aktuální datum, které s oběma věrozvěsty spojujeme, ale s největší pravděpodobností nemá s jejich příchodem na Velkou Moravu žádnou souvislost. Původně svátek římští katolíci slavili 9. března, později ho ale přesunuli právě na 5. července.

Vlastní svátek pak mají Cyril a Metoděj také v pravoslavné církvi, slaví ho i v Bulharsku nebo v Severní Makedonii.

Josef Czyž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme