Apoštolové Slovanů a patroni Moravy. Česko si připomíná příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Vytvořili písmo, přinesli víru a položili základy vzdělanosti u nás. V sobotu 5. července si připomínáme státním svátkem příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Jejich mise, která měla zásadní vliv na duchovní i kulturní vývoj českých zemí, ale zřejmě nemá se současným datem žádnou souvislost.
Příběh dvou bratrů Cyrila a Metoděje začíná v řecké Soluni, odkud se slovanští věrozvěsti vydali v roce 863 jako vyslanci z Byzance na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu. Ten si bratry vybral kvůli jejich jazykové vybavenosti. Cyril a Metoděj totiž měli lidem na Velké Moravě víru vysvětlit ve srozumitelném jazyce.
„Vysvětlili ‚Písmo‘ – tedy křesťanskou víru – tak, aby tomu rozuměli, protože do té doby samozřejmě působili na Moravě pouze misionáři a kněží z oblasti dnešního Bavorska,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik a byzantolog Luděk Galuška.
Bratři za tři roky na Velké Moravě zavedli novou slovanskou liturgii. Cyril, původním jménem Konstantin, vytvořil první slovanské písmo – hlaholici. Oba věrozvěsti se také zasadili o začátek právního řádu u nás.
„Položili právní základy Velké Moravy, potažmo českých zemí, protože sepsali právní kodex – Zakon sudnyj ljudem. To vytvořilo právní rámec, který ovlivnil tuzemské soudnictví v následujících staletích,“ upozorňuje dramaturg náboženských pořadů Českého rozhlasu Adam Šindelář.
Role obrozenců
A proč si Cyrila a Metoděje připomínáme právě 5. července? To je spíš otázka na obrozence. Ti se v 19. století snažili propojit Cyrila a Metoděje s důležitými momenty historie, konkrétně s dnem upálení mistra Jana Husa, který se připomíná o den později.
Velké obchody zůstanou o červencových svátcích v Česku otevřené. Zákaz se na ně nevztahuje
Číst článek
„V podstatě tedy muže, který znamenal politické konotace v rámci našich dějin. Myslím, že oba svátky mají své místo a jsou to opravdu významné osobnosti, které přesahují svým způsobem hranice této země,“ vysvětluje historik Jan Royt.
Aktuální datum, které s oběma věrozvěsty spojujeme, ale s největší pravděpodobností nemá s jejich příchodem na Velkou Moravu žádnou souvislost. Původně svátek římští katolíci slavili 9. března, později ho ale přesunuli právě na 5. července.
Vlastní svátek pak mají Cyril a Metoděj také v pravoslavné církvi, slaví ho i v Bulharsku nebo v Severní Makedonii.
