Na socialistické vojně každoročně umíraly stovky mužů. Odborníci je spočítali poprvé od pádu režimu
V československé armádě od počátku šedesátých let každoročně umíralo přes 200 vojáků. Mezi lety 1964 až 1989 nepřežilo službu v Československé lidové armádě 3843 mužů. Vyplývá to z informací portálu Info.cz na základě statistik Vojenského historického ústavu. Čísla odborníci spočítali poprvé po pádu totality. Z armádního archivu se podařilo dohledat data o takzvaných mimořádných událostech v armádě od roku 1964 až do sametové revoluce.
„Starší statistiku zatím bohužel nemám, ale dá se předpokládat, že ani v padesátých letech se nejednalo o výrazně nižší čísla,“ řekl serveru Info.cz Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Celkové počty mrtvých za celou dobu existence „socialistické“ armády byly několikanásobně vyšší.
Stát by se měl o veterány postarat. Vojáky do boje neposílají generálové, ale politici, říká Stehlík
Číst článek
Armádní sbor fungoval pod názvem Československá lidová armáda v letech 1957 až 1990. Vojáci neumírali v boji, ale při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech, spojených s pobytem na vojně. Mnoho příslušníků armády také spáchalo během vojenské služby sebevraždu.
Ve výcvikovém roce 1964/65 (počítá se rok od září do září) zahynulo při výkonu vojenské služby nebo v souvislosti s ní 237 vojáků a 429 utrpělo těžké zranění. V dalších letech to bylo 281 mrtvých, pak 278 a 268. „Pod dvě stovky se počet úmrtí dostal až v roce 1972,“ uvedl Tomek. Patrně díky zlepšeným bezpečnostním opatřením uvnitř armády se pak množství tragických událostí se smrtelnými následky trvale snižovalo, píše server.
Ve výcvikovém roce 1984/85 se z vojny domů nevrátilo 103 mužů, v roce 1988/89 to bylo 50 obětí takzvaných mimořádných událostí. „Za období 1969 až 1989 jsem napočítal 2799 usmrcených a 3146 těžce zraněných,“ řekl serveru Tomek. Za poslední dvě desetiletí socialismu tedy na vojně každý rok zemřelo 140 vojáků. Pokud se k tomu přidají i čísla ze šedesátých let, byl průměrný počet mrtvých vojáků od roku 1964 až 250 ročně.
Sebevraždy nebyly výjimkou
Statistika mimořádných událostí v Československé lidové armádě nerozlišuje, zda při nich zahynul voják z povolání nebo voják základní služby. Obecně se ale předpokládá, že šlo v drtivé většině o úmrtí vojáků základní služby. V armádě sloužilo zhruba 200 000 mužů, z toho asi 61 000 byli profesionální vojáci. Zbytek tvořili příslušníci dvouleté základní vojenské služby. Vysokoškoláci po absolvování takzvané vojenské katedry odcházeli na vojnu na jeden rok.
Ústup z Afghánistánu by byl nejenom zbabělostí, ale i zmarněnou obětí našich vojáků, řekl Zeman
Číst článek
Příčiny smrti při mimořádných událostech jsou různého charakteru, od dopravních nehod až k zastřelení při neopatrné manipulaci se zbraní či smrtelným úrazům při cvičení v terénu. Řada vojáků si také vzala život dobrovolně. K tomu v mnoha případech přispělo dlouhé odloučení od rodiny či přítelkyně a z toho vyplývající osobní problémy.
Za mnoha sebevraždami stálo také šikanování mezi vojáky. V archivní statistice se nerozlišuje mezi dokonanou sebevraždou a pokusem o sebevraždu. V roce 1965/66 se dobrovolně zabilo nebo pokusilo zabít celkem 192 vojáků.
Profesionální armáda, která v Česku funguje od roku 2005, je oproti Československé lidové armádě, v níž sloužili i Slováci, zhruba desetkrát méně početná. Zahrnuje 23 184 vojáků aktivní služby. „V souvislosti s výkonem služby zemřelo od roku 2004 celkem 36 vojáků z povolání, z toho 15 v zahraničních misích,“ řekla serveru mluvčí Armády ČR Magdaléna Dvořáková.
