Nejdřív hrdinové, později zločinci. Letci RAF se před 80 lety vrátili do Prahy, sláva ale nevydržela dlouho
Jejich návrat do vlasti si před 80 lety nenechaly ujít tisíce lidí. Čechoslováky, kteří za druhé světové války sloužili v Britském královském letectvu, vítaly v srpnu 1945 v pražské Ruzyni nadšené davy. Po komunistickém převratu ale skončilo mnoho hrdinů ze západní fronty ve vězení.
Život na britské základně jedné z československých stíhacích perutí zachytil v roce 1942 rozhlasový reportér BBC. „Po odehnání nepřítele se roje ihned vrací zpět k bombardéru. Ne aby se mě tam někdo honil za nějakým ‚mesoušem‘ a pak se nevrátil. To ještě zavřu po návratu ze zajetí,“ zní z dobového záznamu.
Britským královským letectvem prošlo 2500 Čechoslováků, 500 z nich zahynulo v boji nebo při nehodách. Válka v Evropě skončila v květnu 1945 vítězstvím spojenců, a to i díky československým letcům. Ti se tak mohli po šesti letech odloučení vrátit do vlasti. Jenže to nešlo tak rychle, jak si přáli.
„Českoslovenští letci byli podle mezivládní smlouvy součástí britského královského letectva. To je první věc. Druhá věc je, že většina Čech byla v sovětské zóně, takže nejdřív se vyjasňovaly tyhle technické podrobnosti,“ vysvětluje historik Jiří Rajlich.
Někteří politici po rychlém návratů pilotů netoužili
Po jejich rychlém návratu ale netoužili ani někteří českoslovenští politici, popisuje historik. „Přinejmenším část poválečného establishmentu rozhodně neměla žádný eminentní zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili domů nějak brzo. Myslím, že neměli zájem na tom, aby to přivítání bylo tak časné a vřelé,“ říká.
Na triumfální návrat pilotů i s jejich stroji 54 stíhacími letouny Spitfire došlo 13. srpna 1945. Takhle na let domu vzpomíná v textu Jiřího Rajlicha tehdejší velitel 310. stíhací perutě sedmadvacetiletý Jiří Hartman.
1:48
Britská rodina poprvé viděla, kde před 80 lety zahynul otec. Letce RAF zavřeli komunisté do lágru Vojna
Číst článek
„Letíme domů. Šest dlouhých let jsem snil o tomto okamžiku, který je teď jen několik krátkých minut před námi. Teď už vidím Prahu, marně se snažím potlačit slzy, které se mi derou do očí. Vidím ruzyňské letiště a tisíce lidí na jeho okraji. Doufám, že jsou mezi nimi i moji rodiče.“
Pochod rozjásanou Prahou
O týden později českoslovenští letci pochodovali rozjásanou Prahou až na Staroměstské náměstí, kde na ně čekal prezident Edvard Beneš. „Mávají letcům na pozdrav. Těm letcům, kteří tolikrát nasadili své životy za naši svobodu, za naše osvobození. Těm letcům, kteří přicházejí k tribuně a zdraví pana prezidenta české prezidenta republiky,“ zachytil tehdy atmosféru rozhlasový reportér.
Celkem se do Československa vrátilo 1300 příslušníků RAF, další stovky se jich rozhodly v Británii zůstat. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byli skoro všichni propuštěni z armády, mnoho z nich skončilo ve vězení a někteří tam i zahynuli. Plné rehabilitace se dočkali až po pádu režimu na konci roku 1989.
