Kde se vzaly a jak jsou staré kalendáře? Různé kultury mají své vlastní, gregoriánský zůstává nejrozšířenější
Připomínají nám dny, týdny, měsíce a život bychom si bez nich už nedokázali ani představit. Mají podobu bločků k postavení na stůl nebo k zavěšení na stěnu. Kalendáře člověka doprovází od nepaměti. Ale o přesném datu vzniku je možné vést dalekosáhlé spory.
S Evou Doležalovou jsme teď v její kanceláři v Historickém ústavu Akademie věd. Kam se podívám, tam vidím kalendář. Na stěnách i na stole. Na jeden takový teď koukáme.
Jak staré jsou vůbec kalendáře? O době, kdy si lidé začali zaznamenávat čas a vytvořili tak primitivní kalendáře, se vedou debaty. Poslechněte si celou reportáž Karolíny Burdové
„Máme před sebou kalendář, který si asi každý z nás představí jako soupis denních dat v rámci jednotlivých měsíců,“ popisuje Doležalová.
Dvanáct měsíců, které mají určitou strukturu, počet týdnů a dnů. Ale tak tomu v historii nebylo. „Asi tím nejdůležitějším měřítkem podle čehož můžeme počítat chronologii, tedy čas a dny, je střídání astronomických jevů. Pro nás je to den a noc, ale také pohyb astronomických těles na obloze. To je to nejstarší měření času a podle toho byly původně kalendáře sestavovány,“ doplňuje Doležalová.
Antický základ
Nejpřesnější počítání času, respektive to, co můžeme nazvat kalendářem, pak začíná v antice.
3:38
Kdyby nebyl 29. únor, měli bychom Vánoce v červenci. Sladit kalendář s přírodou zkoušeli lidé po staletí
Číst článek
„Pro nás asi nepopulárním důvodem, proč bylo potřeba stanovit jasné termíny, bylo odevzdávání daní. Všichni známe daňové přiznání, které má jasný chronologický rámec, ale už od antiky byly jasné termíny, kdy museli všichni platit své daně. Byla to jasně stanovená data, která navíc byla spojená s úctou ke světci,“ vysvětluje.
Antika dala základ naší kultuře. Té křesťanské, na které dosud stojíme.
„Císař Gaius Julius Caesar v roce 46 před naším letopočtem přichází se zásadní reformou, přichází juliánský kalendář. Tímto rokem to neskončilo a ještě to nějakou dobu pokračovalo. Protože se upřesňovalo, jak dlouhé ty měsíce mají být a jestli tam náhodou něco nechybí,“ vypráví Doležalová.
Juliánský kalendář přidal jeden den každé čtyři roky, což odpovídalo průměrné délce roku 365 dní a šest hodin. Nicméně tropický rok je o něco kratší, což způsobilo, že kalendář se postupně opožďoval, zhruba o jeden den každých 128 let. Narovnal to pak v roce 1582 papež Řehoř XIII., který zavedl gregoriánský kalendář.
Ukrajina bude mít nový kalendář, schválila ho místní pravoslavná církev. Změní i datum Vánoc
Číst článek
„Dneska zase víme, že tam zase máme nasčítány drobné odchylky, ale zatím nikdo nenašel odvahu ani potřebu kalendář znovu reformovat. Je možné, že v budoucnu k tomu znovu dojde,“ říká Doležalová.
Novojuliánský kalendář
Zatím asi nejdokonalejší kalendář, který se dodnes povedlo vytvořit, byl podle historičky Marie Bláhové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy novojuliánský kalendář.
„Vytvořili jej jihoslovanští astronomové ve 20. letech 20. století. Jeho přesnost je podstatně vyšší než v gregoriánském kalendáři. Je tam upraveno vynechávání přestupných dnů, ale s gregoriánským kalendářem se rozejde až v roce 2700,“ přibližuje.
Jeden univerzální kalendář tedy neexistuje. Židé počítají jinak, stejně tak třeba Arabové.
„Hlavním kalendářem v arabských zemích je kalendář muslimský nikoliv ten gregoriánský. Je pro dopravu, pro mezinárodní styky, ale jejich hlavní kalendář je muslimský. Třeba Číňani používají klasický lunisolární čínský kalendář v osobním životě, jinak se řídí kalendářem gregoriánským,“ vysvětluje historička Bláhová.
I přestože různé kultury mají své vlastní kalendáře, gregoriánský kalendář stále zůstává nejrozšířenějším systémem, který spojuje každodenní životy lidí po celém světě.
