Kolumbijští vědci objevili dosud neznámou linii lidského rodu. Zkoumali 6000 let staré ostatky
Kolumbijští vědci objevili dosud neznámou linii lidského rodu. K objevu došli sekvenováním DNA pradávných ostatků nalezených na archeologickém nalezišti nedaleko Bogoty, napsala agentura Reuters.
Ostatky staré 6000 let byly vykopány v roce 1992. Patřily skupině Checua, nazvané podle oblasti u obce Nemocón, ve které byly nalezeny. Genom těchto ostatků nebyl doposud plně sekvenován.
„Při srovnávání DNA ostatků z jiných částí Amerik jsme zjistili, že jedinci nalezení na náhorní plošině Cundiboyacense patří do doposud neznámého rodu,“ řekla výzkumnice institutu genetiky na Národní univerzitě v Bogotě, doktorka Andrea Casasová.
Checuacký nález se skládá z lidských ostatků přibližně 30 jedinců a jedné dobře zachované lebky. Sekvence DNA šesti exemplářů z checuacké skupiny byly dostatečně kompletní a byly přidány do projektu zahrnujícího pozůstatky nalezené v rámci jiných nalezišť mezi lety 1987 až 2003.
Ostatní nálezy, na rozdíl od těch z oblasti Checua, sdílí genetické podobnosti s pozůstatky nalezenými v Panamě, uvedla doktorka Casasová.
Tím poukázala na to, že tyto ostatní nálezy patří do skupiny, která migrovala přes Střední Ameriku a Kolumbii v pokračujícím dobývání Severní a Jižní Ameriky lidským druhem, které začalo před 20 tisíci lety překročením Beringovy úžiny.
Prodloužená lebka
Vědci si stále nejsou jistí, kde se checuacká skupina vzala. Pracují s možností, že se jedná o izolovanou populaci nomádských lovců a sběračů, řekla Casasová. Dodala, že skupina mohla vymřít kvůli měnícím se klimatickým podmínkám, nemocím nebo nedostatku potravy.
2:14
‚Bedny vidíte před vámi i za vámi.‘ V Ústeckém kraji není místo pro archeologické nálezy
Číst článek
Lidé z checuacké skupiny měli oproti ostatním ostatkům nalezeným na náhorní plošině okolo Bogoty značně prodlouženou lebku, řekl profesor antropologie doktor José Vicente Rodríguez.
Zuby checauské lebky nevykazují na rozdíl od pozdějších lebek známky zubního kazu, ale znaky abscesu v horní části čelisti. To by mohlo znamenat, že osoba mohla přijít o zuby v důsledku infekce.
Jídelníček ranných populací byl pravděpodobně ovlivněn sopečnými erupcemi, které zničily zdroje potravy nad zemí. To nutilo populaci ke konzumaci kořenové zeleniny, jako jsou brambory či jiné hlízy, dodal Rodríguez.
„Pracujeme na ostatcích, které máme, ale možná za pár let objevíme další, které osvětlí celou situaci okolo této lidské rodové linie,“ řekla Casasová.
