Původně se předpokládalo, že jde o dehet nebo jinou podobnou chemickou látku uniklou z proplouvajících lodí, ale analýza přinesla mnohem nechutnější výsledek.
„Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu,“ uvedla akademie.
Zjištění vědců z americké Severozápadní univerzity je jedním ze střípků poznatků, které mohou vést k účinějšímu boji z bakteriálními nemocemi i pochopení, jak pečovat o předměty každodenní potřeby.
Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.
„Cíl bylo zjistit, jak se pulec vyvíjí v žábu. Zkoumáme embrya, která pak následně oplodníme a v různých částech jejich vývoje je tzv. umrtvíme a naskenujeme,“ říká Jakub Harnoš pro Český rozhlas.
Pro některé vědce je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem.
Hadí uštknutí patří podle nového výzkumu mezi nejsmrtelnější ze zanedbávaných tropických nemocí. Vědci nyní zjistili, že jako protilátku lze použít běžné léky na ředění krve, jako je heparin.
Vodní živočichové vlivem antidepresiv mění svoje chování, varují vědci. Problém má ale řešení. Kromě pokročilejších způsobů čištění vody zejména výrobu léků šetrnějších k přírodě.
Do studie se zapojilo 14 056 účastníků a sběr dat trval 25 let, od roku 1996 do roku 2021. Zahrnovala osoby, které se narodily mezi lety 1911 až 1974 a v průběhu zkoumání jim bylo mezi 40 až 100 lety.
Vědci uznávají, že v rozvrhu chybí například čas na přátele. A že udržet si spánek, fyzickou aktivitu a nesedět víc než 6 hodin je na jeden den příliš. Možností je rozvrhnout si aktivity do více dnů.
Na lesních cestách v Beskydech vědci poprvé měřili, jak rychle odteče při přívalovém dešti voda do údolí. Pro účely pokusu obarvili vodu na modro potravinářským barvivem.
Už dlouho se vědělo, že je gen ApoE4 spojený se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby. Tým vědců ale odhalil, že u lidí nesoucích dvě kopie toho genu, je to přímo základní příčina onemocnění.
Tým kolem Františka Štěpánka z Vysoké školy chemicko-technologické na robotech pracuje neustále. Z původně jedné laboratoře vzniklo několik specializovaných pracovišť.
Na neobvyklém projektu teď pracují vědci z Massachusettského technologického institutu. Sami přitom doufají, že k jeho realizaci lidstvo nebude muset sáhnout.
Vědci z Univerzity v Innsbrucku se zaměřili na texty anglojazyčných skladeb z pěti nejpopulárnějších žánrů: rapu, popu, country, rocku a R&B. Cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí obsah a stavba textů.
Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná, míní vědci.
„Když vejdu do katolického kostela, tak tam bude kříž. Stejně tak, když člověk vejde do chemické laboratoře, tak tam uvidí periodickou tabulku,“ říká vědec Pavel Jungwirth.
S aplikací přišla americká výzkumná organizace HappyWhale z Oregonu. Jedním z cílů je podnítit zájem veřejnosti o přírodu – v tomhle případě o kytovce.
Vynález brněnských vědců nejdříve zvedne jedno z ložisek otáčivého mechanismu a poté mezi nimi vytvoří mazací vrstvu oleje. Následně můžeme na ložisko posadit desítky i stovky tun těžké objekty.
Pozorování nizozemského penzisty umožnilo týmu evropských výzkumníků dospět k závěru, že dotyčný druh netopýra používá orgán jako jakési prodloužené „kopulativní rameno“.