Pomáhají při růstu a tvarování mléčné žlázy v období puberty a pak se promění. Výzkumný tým akademie věd popsal dosud neznámý typ specializovaných buněk.
Ženy, které jejich partner opakovaně udeřil do hlavy nebo je škrtil, trpí poruchou paměti, řeči nebo záchvaty, zjistila australská studie. Podle ní jsou náchylnější k neurodegenerativním onemocněním.
„Je překvapivě těžké vědu komunikovat. Dělám, co umím, ale je to boj, ve kterém zatím prohráváme,“ říká v pořadu Host Lucie Výborné biochemik Jan Konvalinka
„Ten stín... ten stín není její! Někdo šel kolem,“ prohlíží si detektiv kamerový záznam. Tak vypadá dramatická scéna z kriminálky. Vyšetřovatelé posunou v pátrání dál díky detailu na videozáznamu.
Vědce také zajímalo, jestli má tetování vliv na účinnost očkování: „Účinnost vakcíny proti COVIDu se snížila, zatímco účinnost vakcíny proti chřipce byla zvýšena.“
Tým z King’s College London a norské Nord University použil drony vybavené sterilními Petriho miskami. Ty se krátce vznášely nad dýchacími otvory kytovců a sbíraly kapénky.
Podle nové studie, která naznačuje spolupráci mezi těmito dvěma predátory, byly poprvé spatřeni, jak společně loví lososy u pobřeží Britské Kolumbie, píše The Guardian.
„Chronický zánět vyvolaný tetováním může ovlivňovat i jiná onemocnění, jako je například rozvoj rakoviny, autoimunitních poruch nebo i průběh infekce,“ upozorňuje biolog Martin Palus.
Na výzkumu v úseku dlouhém 3,6 kilometru mezi Studencem a obcí Střítež na Trutnovsku spolupracovali vědci z Archeologického centra Olomouc a Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy udržet zdravé, a snaží se zajistit, aby sady zůstaly zachovalé.
Světoví odborníci zařadili tento objev mezi 50 nejvýznamnějších zjištění roku v oblasti mikrobiologie a infekčních onemocnění. Nový poznatek může totiž znamenat posun v léčbě i v prevenci.
Vědci se dlouhodobě domnívali, že po oddělení psů od vlků se jejich evoluční cesty na rozdíl od jiných zvířat zcela jasně rozdělily. Zjistili ale, že se u našich mazlíčků dodnes rozvíjí vlčí geny.
Předběžný průzkum ukázal, že se v severním cípu Šluknovského výběžku nachází nejméně sedm bobřích teritorií. Projekt má ukázat, jaký má vliv bobří přítomnost na přírodu.
Vědci z univerzity Maulana Azad Medical College v indickém Novém Dillí a jedné tamní nemocnice se rozhodli hudbu otestovat přímo na operačním sále jako doplněk anestezie.
SYNERGYS je jedním ze strategických projektů Ústeckého kraje a náklady na něj přesahují 1,208 miliardy korun. První ze tří mělkých úložišť odpadního tepla ve městě vznikne začátkem příštího roku.
Screening rizikové populace začal v Česku před necelými dvěma roky. Týká se lidí, kteří mají v rodině dva a více příbuzných s tímto nádorem anebo mají mutaci některých genů.
Stromy ve zkumavkách jsou malé, ale geneticky naprosto totožné s těmi, které rostou běžně v sadech. V laboratořích žijí ve věčném jaru a čekají na chvíli, kdy se z baňky přestěhují zpátky do země.
Dürerovo vyobrazení tehdy exotického nosorožce patří mezi stovku nejvýznamnějších děl světové historie a stejná vydání vlastní jen několik málo muzeí na světě.
Lidé se mohou až do neděle podívat do různých vědeckých institucí po celé zemi. Vstup na všechny události je zdarma. V Moravskoslezském kraji se program soustředí do tří měst, Ostravy, Opavy a Krnova.
Alpská laboratoř představuje příležitosti i pro české firmy. Některé z nich se podílely na dodávkách součástek a přístrojů, zkušenosti pak využívají dál ve světě.
Neofobie je dvojsečná, pomáhá přežít, ale může brzdit flexibilitu, například nějaké rozšiřování městské plochy nebo změna podnebí v případě klimatické změny nahrává spíše odvážnějším druhům
„Když se v noci vystavíme modrému světlu, zastaví se produkce melatoninu,“ říká přednosta psychiatrie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Anders.
„Zaměřili jsme se na to, kde najdeme motýly, kteří jsou omezeni svým výskytem pouze na evropské Středomoří. Mezi Řeckem, Bulharskem a Severní Makedonií si vytyčili 150 míst,“ popisuje Konvička.
„Hlavní problém je chybějící zkušenost a kompetence, kterou Motoristé nenabízejí,“ řekl pro Radiožurnál přírodovědec, exministr životního prostředí a poradce prezidenta Petra Pavla Ladislav Miko.
V Mostě testují granule přírodního původu, jejich úkolem je udržovat vláhu v zemi v období sucha. Experiment Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu začal letos na jaře.
Vědci ve svém dopise žádné konkrétní jméno nezmiňují. Píšou ale o tom, že i to, kdo obsadí ministerstvo životního prostředí, se odrazí na reputaci celé příští vlády.
