Nález hrobu germánského velmože v Uherském Brodě přepisuje znalosti o historii Slovácka
Pozorný bagrista si všiml lesklého předmětu, ohlásil ho archeologům a postaral se tak o objevení jednoho z významných nálezů ze starší doby římské na Moravě. Jde o skoro dva tisíce let starý hrob vysoce postaveného velmože. O nálezu vypráví ve Studiu Leonardo Tomáš Hrástek, vedoucí oddělení archeologie a historie Slováckého muzea.
„Je to nález z doby, kdy území Moravy a Čech bylo součástí území označované Římany jako Barbarica, tedy mimo hranice římského impéria,“ přibližuje Hrástek.
Jde konkrétně o hrobku vládce, germánského velmože. „Náš nález asi o století předchází markomanské války, kdy na našem území pobývala římská vojska,“ dodává.
Uherský Brod vydal skoro dva tisíce let starý poklad - hrob vysoce postaveného Římana
Okolo roku 20 našeho letopočtu vzniká mezi Moravou a Váhem takzvané Vanniovo království.
„Vannius byl dosazen do svého postu místního vládce přímo římských císařstvím. Okolo roku 50 jeho království zaniká a vnikají nová mocenská centra,“ upřesňuje Hrástek.
Podle nejnovějších výsledků bádání archeologů to vypadá, že jedno z těchto center mohlo být i na východ od Moravy.
Zesnulý byl uložen v kompletním kroji, na nohou měl bronzové ostruhy a šaty měl sepnuté čtyřmi bronzovými sponami. „Všechny byly ve funkční poloze, takže zapnuty. U pasu měl kostěnou jehlici a bronzový nůž,“ vyjmenovává vedoucí oddělení archeologie a historie Slováckého muzea.
Bronzové předměty jsou ale spíš ze starších dob. „To ukazuje k tomu, že nůž nebyl až tolik funkční jak nože železné, ale měl něco symbolizovat. Co konkrétně, to ale netušíme,“ popisuje.
U bohatých knížecích hrobů, které se objevují na celém území Barbarica, nebývají zbraně, spíše jde o předměty reprezentativní povahy. „Například bronzové ostruhy, které jsme v hrobě našli, nikdy nebyly nošeny, byl to skutečně milodar,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo Hrástek.
„Z písemných pramenů víme, že germánské jednotky bojovaly často na straně Říma. Dá se předpokládat, že jako válečný žold mohly dostat i předměty původem z římských provincií, což mohou být artefakty, které se mohly dostat do hrobu i našeho velmože,“ domnívá se.
„Dá se předpokládat, že by v blízkosti mohl ležet další hrob, například člena stejné vládnoucí rodiny. Na Moravě ale žádný bohatý knížecí hrob tohoto typu objevený zatím nemáme. O období starší doby římské, tedy přelomu 1. století, na Moravě zatím příliš neznáme a teprve až s rozšířením detektorů kovů a spoluprací s místními hledači se pomalu daří kompletovat mozaiku osídlení. “
Tomáš Hrástek
Archeologové sice v okolí Uherského Brodu znají desítky lokalit, které souvisejí s dobou římskou, přesto je ale stále co zkoumat.
„Existovala tu poměrně silná skupina sídlišť a osad, z toho usuzujeme, že tento hrob souvisí s nějakou mocenskou jednotkou nebo vládcem,“ podotýká Hrástek a doplňuje:
„Dosud jsme ale počítali, že germánské osídlení v této oblasti bylo jen sporadické. Skutečnost byla ale pravděpodobně úplně jiná a na základě nových povrchových prospekcí počítáme s tím, že těch lokalit bylo v regionu více než 40, což je pětinásobný nárůst.“
„Proběhla základní dokumentace naleziště, artefakty jsou v rukou konzervátorů. Samotný nález těla je předmětem antropologické analýzy, která by měla nastínit příčiny smrti, věk a uvidíme co dalšího z kostry zjistíme. Půda v těch místech byla poměrně agresivní a kostra je ve velice špatném stavu,“ konstatuje Tomáš Hrástek, vedoucí oddělení archeologie a historie Slováckého muzea.
