Omyl, kvůli kterému zahynulo 700 Čechů. Před 80 lety bombardovali Američané Prahu namísto Drážďan
24 minut po poledni vypustili bombometčíci na Prahu stovky pum. K tragickému omylu došlo na Popeleční středu 14. února 1945, tedy přesně před 80 lety. Američané se domnívali, že jsou pod nimi Drážďany. Při náletu zemřelo na 700 lidí. Bomby padaly na Smíchovské nádraží, okolí Karlova náměstí, ale i na Vinohrady, Nusle a Vršovice. Město zanechaly v plamenech.
Před leteckým útokem sice obyvatele varovaly sirény, ale hodně lidí vůbec nešlo do krytů. Ani rodina Jiřiny Bendové, která bydlela na dnešní Vinohradské třídě.
Bombardování Prahy podle historika Michala Plavce k nějakému odporu proti Američanům nevedlo. Pražané byli spíš překvapeni
„My jsme do krytu nikdy nechodili, naši si dělali srandu ze sousedek, které běžely vždycky do krytu. My jsme vůbec nevěřili tomu, že by se tady mohla nějaká letadla s bombami v Praze objevit,“ vzpomínala už dříve pro Český rozhlas Jiřina Bendová, které bylo na konci války šest let. V jejich domě zemřeli čtyři lidé, maminka přežila.
„Když odhoukal nálet, šly jsme hledat maminku v kuchyni, kam bomba spadla. Na moje volání se vzpamatovala z bezvědomí, jak na ní spadla tři nebo čtyři patra, byla jenom lehce zraněná, žádné zlomeniny nic, to byl zázrak, dalo by se říct,“ dodává Bendová.
Piloti tehdy zabili přes 700 lidí a přes tisíc těžce zranili. Nálet trval necelých deset minut. Zcela zničil téměř stovku budov včetně Emauzského kláštera a 11 tisíc Pražanů zůstalo bez přístřeší. Při útoku zahynula třeba i dcera malíře Josefa Lady.
4:14
Jedna z nejspornějších akcí Spojenců 2. světové války. Drážďany si připomínají 80 let od bombardování
Číst článek
„Jejich dům to byla hromada trosek a v těch troskách jejich babička. To byl opravdu hodně hrozný den mého života. Proto teď chápu lidi z Ukrajiny,“ vzpomínala v projektu Paměť národa tehdy devítiletá Jarmila Kopečková. Její rodina ubytovala příbuzné.
Navigační chyba
Nálet byl podle kurátora leteckých sbírek Národního technického muzea Michala Plavce tragickým omylem, na vině byla navigační chyba a špatné počasí, připomněl před časem ve vysílání.
„Z toho svazu, z něhož část bombardovala Prahu, tak došlo k čitelné ztrátě kurzu,“ vysvětluje Plavec.
Na Prahu zaútočilo 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády přesně ve 12.24 a svrhly celkem 152 tun pum – z toho 371 tříštivých a 8000 zápalných. Zkázu a civilní oběti využila v rozhlasovém vysílání okamžitě nacistická propaganda.
Bombardování Prahy podle historika Michala Plavce k nějakému odporu proti Američanům nevedlo. Pražané byli spíš překvapeni.
OBRAZEM: Plzeňskou Škodovku před 72 lety zpustošil nálet 276 amerických 'létajících pevností'
Číst článek
„Obyvatelé protektorátu byli přesvědčeni, že jsou spojenci, že se nepodílí na německém válečném úsilí, což částečně byla pravda. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že válečný průmysl na území protektorátu byl obrovský. Podle zprávy z ledna 1945 pouze v letecké výrobě bylo zaměstnáno 120 399 lidí. V létě 1946 už to bylo pouze 3500 lidí,“ popisuje Plavec.
Proluky po zničených domech se opravovaly nebo zastavovaly často desítky let. Zřejmě poslední objekt, který vznikl na místě bombardování, je proslulý Tančící dům na Rašínově nábřeží.
Poslední oběti bombardování objevili dělníci dlouho po válce. V roce 1970 našli při výkopových pracích na Vinohradské třídě 23 kosterních pozůstatků lidí, kteří útok přežili, ale zemřeli zasypaní pod troskami ve sklepě.
