Jedna z nejspornějších akcí Spojenců 2. světové války. Drážďany si připomínají 80 let od bombardování
Deset tisíc lidí vytvoří lidský řetěz, který obepne staré město Drážďan. Saská metropole si připomíná 80 let od náletů spojeneckých bombardérů, které za druhé světové války zničily celé historické centrum. Konají se desítky pietních akcí, koncertů a mší. Do města se chystají extremisté z obou stran politického spektra. Město se připomínáním hodnot otevřené a tolerantní společnosti vymezuje vůči nenávisti.
Jedna z nejspornějších akcí Spojenců 2. světové války. Drážďany si připomínají 80 let od bombardování
Obyvatelé Drážďan i návštěvníci se už tradičně sejdou v centru metropole, aby vytvořili lidský řetěz, který obepne staré město. Organizátoři nahlásili, že se shromáždění zúčastní deset tisíc lidí.
Ve městě se ale podle stanice MDR konají další desítky akcí. Lidé můžou přijít zapálit svíčku třeba do barokního chrámu Panny Marie. Právě jeho poničené torzo bylo po dlouhá léta symbolem zkázy města. Opětovného vysvěcení se kostel dočkal až v roce 2005.
Další krok k polsko-ukrajinskému usmíření. První exhumace Poláků zabitých ve Volyni začnou na jaře
Číst článek
Kvůli pietním akcím v Drážďanech platí i dopravní omezení a úřady doporučují řidičům, aby se vyhnuli centru města.
Vedení města zdůrazňuje, že stojí za otevřenou a tolerantní společností a vymezuje se proti jakékoli nenávisti. Starosta Dirk Hilbert chce mluvit třeba o tom, že demokracie není zárukou prevence diktatur nebo nespravedlivých režimů.
Odmítnutí extremismu
Připomínáním těchto hodnot se město mimo jiné snaží zamezit tomu, aby pietu zneužili extremisté. Jak krajně pravicová, tak i krajně levicová scéna se totiž podle bezpečnostních orgánů do Drážďan chystá, největší shromáždění mají naplánované na sobotu. A radnice ani řada občanských spolků nechtějí dopustit, aby si extremisté připomínkové události přivlastnili.
Drážďanům se dnes už opět přezdívá Florencie na Labi. V závěru druhé světové války o toto přízvisko ale přišly.
Nálety na město nedaleko českých hranic sice nebyly nejhorší počtem obětí ani množstvím zničených objektů, němečtí civilisté během nich ale vůbec poprvé čelili tak koncentrovanému bombardování. A historikové se dodnes nemůžou shodnout, jestli mělo vojenský smysl.
Letecký útok totiž přišel v době, kdy už byla situace na bojištích pro Německo kritická. Stále ale nebylo jasné, kolik dalších životů může stát urputná snaha německého vrchního velení oddálit porážku, a Spojenci proto chtěli konec války uspíšit.
Z toho důvodu vypracovali Američani a Britové plán plošných náletů na strategicky důležitá města, které měly znemožnit přesun německých vojsk. Kromě Drážďan čelil spojeneckému bombardování také třeba Kolín nad Rýnem, Essen nebo Lipsko.
47:06
Rozmlátil klubovny svazáků, chtěl ukrást stíhačku, stal se americkým špionem. Život agenta Froydy
Číst článek
Drážďany byly strategické nejen jako bašta nacistů, ale také jako důležitý dopravní uzel a sídlo řady zbrojních podniků. Bombardováním bylo ale nejvíc zasažené centrum města, kde vypukly ohnivé bouře. Drážďanské úzké uličky a historické budovy s dřevěnou konstrukcí byly pro její vznik ideálním prostředím. V troskách skončila třeba proslulá Semperova opera nebo zámek Zwinger.
Nálet na Prahu
Požár po bombardování byl viditelný ze stokilometrové vzdálenosti a obyvatele před ním často nedokázaly ochránit ani sklepy domů, kam se schovali. Podle obecně přijímaného odhadu při náletech zemřelo 25 tisíc lidí.
Stovky dalších obětí měl rovněž nálet na Prahu, kterou Spojenci bombardovali omylem. Část posádek ztratila během přeletu nad západní Evropou orientaci a 14. února shodila náklad bomb místo na Drážďany na českou metropoli.
Podle historiků se bombardéry odklonily kvůli špatnému počasí a navigační chybě. Pumy v Praze dopadly mimo jiné na Vinohrady a Nové město a poničily třeba Faustův dům na Karlově náměstí nebo Emauzský klášter, který hořel ještě několik dnů po náletu. Bombardování nepřežilo 701 lidí a bez přístřeší jich zůstalo asi 11 tisíc.
