Nacisté chtěli oslovit voliče, využívali nová média‚ komentuje historik Henleinův projev z roku 1934

Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele nahrávku s projevem Konrada Henleina pořízenou k oslavám Svátku práce, který nacisté ve 30. letech začali přijímat za svůj. „Samozřejmě se to ví, ale toto dokládá, že práce byla ve středu pozornosti i nacistického režimu, nejenom třeba toho komunistického, jak to vnímáme později,“ komentuje historik Michal Stehlík Henleinův projev z roku 1934. Přehrát ho pomohli technici Českého rozhlasu.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konrád Henlein (uprostřed) na fotce z roku 1937

Konrád Henlein (uprostřed) na fotce z roku 1937 | Zdroj: Profimedia

Můžete o nahrávce prozradit něco víc? Začněme tím, kdo ji pořídil a na jakém vlastně byla nosiči?
Tehdy se to pořizovalo na staré fonografické nosiče, což nebylo zcela jednoduché. Ukazuje to, že tehdejší nacistická, respektive sudetoněmecká propaganda dokázala využít v té době nová média. Mluvíme o roku 1934, rozhlas nebyl masivně využívaný a dlouho ho vnímali spíše jako strategickou záležitost. Tady se ukazuje, že by nacisté chtěli oslovit více svých budoucích voličů. Nezapomínejme, že se v této době blížilo období voleb. Propaganda se tedy snažila, aby lidé vůdce slyšeli v různých formách, ne jenom z tisku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Oslovení dělníků skrze vykořisťování okamžitě propojuje s nacionalitou, spojováním ve smyslu německého národa. Nacionalita pak bude čím dál vyostřenější, říká Michal Stehlík k Heinleinovu projevu z roku 1934

Projev vznikal čtyři roky před německým zabráním českého pohraničí. Jsou z něj patrné náznaky německé nacionální rétoriky?
Jednoznačně ano. Na jednu stranu vychází z dělnické logiky a oslovuje pracovníky velkých továren i malých provozoven. Mluví také o vykořisťování. Okamžitě to ale propojuje s nacionalitou, říká, že „my“ se musíme spojovat – tím myslí lidi, kteří k sobě patří, protože mluví německy a jsou příslušníci německého národa. Henlein zakládá v roce 1933 Heimatfront a o rok později Sudetoněmeckou stranu, která poté co do počtu hlasů vyhraje volby. I v tomto projevu se nám ale propojuje propaganda směřující k dělníkům, kteří berou svátek práce za svůj, s nacionalismem, který začíná být čím dál více vyostřený.

3:34

‚Konrad Henlein, květen 1934.‘ Muzeum vykoupilo vzácnou nahrávku, ze sběru ji zachránili náhodou

Číst článek

Projev z prvního května 1934 je dlouhý jen tři minuty. Je tam ještě něco podstatného, o čem vůdce sudetských Němců mluví?
To hlavní jsme již vystihli. Je určitě zajímavé slyšet autentický hlas Konrada Henleina, nacistické či sudetoněmecké projevy máme možná spjaté s vyhrocenost, nyní ale slyšíme jeho poměrně klidný tón.

Pro historiky je zajímavé to, že nahrávka dokládá propojení nacistů se Svátkem práce, protože práce byla ve středu pozornosti i nacistického režimu, nejenom například komunistického, jak to lidé začínají vnímat později. Je to opravdu krátké a úderné, není to dlouhá přednáška.

Celý rozhovor s historikem Michalem Stehlíkem si můžete poslechnout v audiozáznamu, který najdete na začátku článku.

Vojtěch Bidrman, jkh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme