Ohňostroje vypustí tuny toxických látek. Nebezpečné jsou pro lidi i životní prostředí, varuje Akademie věd
Každou silvestrovskou noc se do ovzduší dostávají tuny škodlivých chemikálií z ohňostrojů. Na často opomíjenou hrozbu upozorňují vědci z několika ústavů Akademie věd. Látky nejsou zakázané a nikdo pravidelně nesleduje, kolik se jich s pyrotechnikou dostane do životního prostředí. Přesto i za jedinou noc podle vědců mohou poškodit lidské zdraví.
„Řada lidí se zúčastní veselice a druhý, třetí, čtvrtý den je jim nepředstavitelně špatně. To není z bublinek v šampaňském. Ale mají akutní otravy ohňostrojovým smogem,“ upozorňuje Petr Klusoň z ústavu chemických procesů Akademie věd.
Z ohňostrojů se do vzduchu dostává směs nejrůznějších látek. Vědci jenom odhadují podle množství prodané pyrotechniky, kolik jich je.
„Za ohňostrojovou noc se dostane do ovzduší v České republice asi 12 a půl tuny hořčíku, deset a půl tuny barya, tuna stroncia, skoro tuna titanu, půl tuny mědi a 1,2 tuny rubidia. Takové množství nám spadne na hlavu,“ říká.
Některé látky zajišťují, aby ohňostroj hořel a vybuchoval, jiné mu dodávají barvu. Odborníci o mnoha z nich vědí, že jsou škodlivé, přestože jsou legální.
„Kdyby deset procent takového mixu produkovala jednou za rok jakákoli fabrika, všichni skončí ve vězení,“ dodává Klusoň.
Novoroční ohňostroj letos v Praze nebude, magistrát nechystá ani videomapping
Číst článek
Když pyrotechnika dohoří, látky nikam nezmizí. Rozptýlí se ve vzduchu do drobných částeček. Ty nejmenší vdechneme až do plic a hlouběji.
„Z plic i do krve. To už je asi největší problém, protože krví se samozřejmě mohou dostávat částice i látky do jednotlivých orgánů a do buněk,“ vysvětluje nanotoxikolog z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Pavel Rössner.
Podle Pavla Rössnera nám i během jedné ohňostrojové noci stoupá riziko, že někdy později dostaneme rakovinu. Záleží totiž nejenom na tom, jak dlouho dotyčné látky dýcháme, ale i na jejich koncentraci.
„Nárazové, prudké změny v koncentraci nějakých látek je asi to nejhorší, co může být. V buňkách dochází k chybám při jejich činnosti. S tím se počítá. Molekuly v buňkách se opravují, ovšem v momentě, kdy systém přetížíte, můžou nastat změny, které se mohou potom projevit mnohem později,“ vysvětluje.
Jedovatý koktejl
Smog z ohňostrojů se navíc liší od běžných zplodin tím, že obsahuje kovové prvky jako stroncium, baryum nebo rubidium. Ty dodávají ohňostrojům barvy, ale v přírodě se běžně vyskytují jenom v rudách hluboko pod zemí. Živé organismy si s nimi neporadí.
Novoroční oslavy jen pro děti. Ruské regiony tak reagují na válku s Ukrajinou
Číst článek
„Ony jsou poměrně reaktivní. Vedou k tzv. oxidačnímu poškození. Tam dochází k určité chemické reakci, do které vstupuje kyslík nebo sloučeniny kyslíku. Velmi snadno reagují jak s DNA, která je nositelkou genetické informace, tak s bílkovinami i s tukovými složkami v buňkách. Ne každá ta molekula je schopná se opravit,“ dodává Rössner.
Nebezpečné zůstávají i ty částice z ohňostrojů, které nikdo nevdechl, nezmizí a klesnou k zemi. Podle vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd se dostávají do vody a do půdy a škodí v životním prostředí. Je to problém, kterému se celosvětově věnuje příliš malá pozornost, říká chemik Petr Klusoň.
„Monitoring prostě chybí. Grantové agentury a ministerstva to nepodporují, protože jim to přijde jako zcela bezvýznamné ve srovnání s jinými hrozbami. Ale není. Aby k obloze lítalo stroncium a dole běhaly malé děti a druhý den si tam z toho plácaly ještě sněhuláka, to je porušení všeho,“ naléhá.
Klusoň a další vědci proto alespoň doporučují, abychom se ohňostrojům vyhýbali. A hlavně na ně nevodili děti.
