Ekolog z Česka navštívil Papuu Novou Guineu. Co sto metrů, to jiná rostlina, popisuje výzkumník Blaštík
Papua Nová Guinea je rozmanitá země a její fauna a flóra lákají vědce z celého světa. Najdete tam totiž unikátní deštné pralesy, které patří k biologicky nejbohatším oblastem světa. Na Papuu se vydal i tropický ekolog Filip Blaštík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
„Papua je jedno z mála míst, kde je obrovská biodiverzita. Je tam tropický deštný prales, což už je jen na málo místech světa – snad tak ještě v Panamě nebo v Amazonii. Další takový výškový gradient, tedy to, že se každých sto metrů razantně promění rostliny a zvířata, můžete najít hlavně na Papui,“ vysvětluje Blaštík, který tam strávil několik měsíců.
„Zkoumal jsem, jak působí klimatická změna na sekundární vegetaci. To je vegetace, která vyroste poté, co pokácíme ten prales, ten mýtický prales, který si můžeme představit jako vysoké stromy, velkou biodiverzitu. Zajímalo mě, co se stane, když ho pokácíme a jak bude fungovat dynamika, nebo co tam poroste,“ říká Blaštík, který na Papui působil pod vedením Vojtěcha Novotného z Jihočeské univerzity.
Závislost na betelovém ořechu
27:33
Procházky divočinou mění vnímání. Přijdete na jiné věci než v městské džungli, říká průzkumník Pištora
Číst článek
Kromě výzkumu měl ale Blaštík šanci poznat i běžný život Papuánců. Kromě návštěvy Port Moresby, které je považované za jedno z nejnebezpečnějších měst na světě, ho zaujal například betelový ořech.
„To je ořech, který když rozkoušete a smícháte s vápencem, udělá vám malé dírky do dásní. Vytvoří se látka, která je podobná silnému tabáku a všichni Papuánci jsou na tom tak trochu závislí,“ říká Blaštík.
„Když jdete po letišti nebo po Port Moresby, všude jsou vidět cedule se zákazy žvýkání. Když ho totiž vyplivnete, vytváří jakýsi sliz. Taky to dělá černé zuby, a když jsem se na to ptal, tak to je symbol určitého postavení, protože to znamená, že si můžete betelový ořech dovolit,“ dodává Blaštík.
Jak se po Papui Nové Guineji pohyboval? Co místní jedí? A jak se českým vědcům s Papuánci pracuje? To se dozvíte v celém díle pořadu Za obzorem.
