Jak se mění větší než malé množství konopné drogy? Vladimír Kroc se zeptal biochemičky a bývalé členky Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jany Michailidu.
Jak samotná voda, tak i bahno, větve, suť nebo odpad, které přinese, můžou být nasáklé zdraví ohrožujícími látkami, jako jsou chemické nečistoty, vylité oleje nebo mikrobiální nečistoty.
Stella, Duo a Luna jsou tři buvolí samice. Pasou se v ohradě na pětihekratovém podmáčeném pozemku u soutoku řek Jihlavy a Svratky. V mokřadech se vodním buvolům dobře daří a prospívají krajině.
„V benediktinských klášterech byly zahrady povýšeny i ve spirituálním slova smyslu, protože v nich mohli být pochováni zemřelí bratři. Ale nevíme to přesně,“ poposuje Jarmila Skružná.
V současnosti je podle odhadů OSN až pětina zemědělské půdy na celém světě zasolená, především na Blízkém východě nebo v USA. Kvůli klimatické změně ale může zasolení začít trápit i české zemědělce.
Co je to zdravá půda? Jak může odolávat erozi? A dokážou zemědělské dotace zohledňovat péči o ni? V pořadu Českého rozhlasu Plus Leonardo Plus odpovídá půdní biolog Ladislav Miko.
Je ředitelem Fungi Film Festivalu a provozuje mykologickou školu s laboratoří Mycologos v oregonském Portlandu. Radikální mykolog Peter McCoy byl hostem pořadu Podhoubí na olomouckém festivalu AFO.
Zásobní tuky neboli lipidy v semenech rostlin jsou důležitou složkou naší výživy – obsahují mastné kyseliny. Ty jsou vedle DNA a bílkovin zásadní pro fungování našich těl.
Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda.
Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.
Vitrína se skládá z dřevěných desek a skla. Je to nejen designérský kousek, ale uvnitř se skrývá i chytrý a soběstačný systém. Správné prostředí pro růst rostlin hlídá několik čidel.
Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Pavilon pokrývá přes dvanáct tisíc rostlin. Ekologicky šetrná budova propojuje moderní technologie s přírodou. Stavba pavilonu začala před dvěma lety a včetně vybavení stála 300 milionů korun.
V novém prostředí mají invazní druhy škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
Naočkovat rovnou semena se ukázalo jako velmi praktické, protože rostlina s houbou symbioticky žije. Jaký přesně efekt to bude mít na hmyz, se podle autorů studie teprve ukáže.
„Jakmile se květina otevře, do 48 hodin odkvete. Takže je to velmi, velmi krátkodobý květ, ale je docela velkolepý,“ řekl kurátor Huntingtonské knihovny Dunn.
„Tím, že je to vědecký výzkum, tak máme chmelnice ze všech úhlů pohledu pod dohledem. Srovnáváme to pak s chmelnicí vedle, kde pěstujeme chmel konvenčně,“ dodává manažer udržitelnosti.
Už pět let pracují botanici na fotografickém atlasu, který má popsat všechny druhy rostlin v České republice. Potřebovat na něj budou celkem pět až sedm milionů korun.
„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.
Invazní nepůvodní rostliny či zvířata se obecně díky svým vlastnostem a nepřítomnosti predátorů rychle šíří, vytlačují původní druhy a jsou schopné místa svého výskytu zcela změnit.
Americké výzkumy přišly na souvislost mezi velikostí organismu a šancí na přežití v přírodě. „Nejvíc tady ale máme bakterií a organismů, které nevidíme,“ upozorňuje bioinformatik Jan Pačes.