O to větší radost z objevu měla kurátorka geologie Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Sandra Venclová, která se sama shodou okolností tématu zkřemenělých dřev věnovala ve své diplomové práci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s kurátorkou geologie Jihočeského muzea Sandrou Venclovou

Na velké kusy zkamenělin narazili stavaři v místě, kde dnes stojí dálniční tunel Pohůrka. „Bylo tam, zjednodušeně řečeno, potřeba kvůli tunelu vyhloubit velkou jámu. Kontaktoval mě pán z jedné firmy, že při bagrování něco našli. Technika se jim najednou zasekla o cosi velikého. Pak jsme na místo přijeli a měli jsme práci na několik dalších dní,“ vzpomíná geoložka.

Stačilo přitom, aby trasa dálnice vedla jen o pár desítek metrů vedle, a k nálezu vůbec nedošlo. Dřeva se vyskytovala v místě vysoké koncentrace křemičitých písků. Všude jinde okolo naopak bylo velké množství jílu.

Parafylantoxylon byly velké listnaté dřeviny. Dorůstaly do výšky od 30 do 50 metrů. „První kmen mohl mít celkově délku i přes jedenáct metrů. Při výkopu ho ale bagr poškodil a rozdělil na menší části. Pak jsme objevili v sedimentech další ležící kmen. Měli jsme velké štěstí, že se zrovna v tomto místě nepracovalo, takže jsme ho mohli vytáhnout celý. Měřil asi sedm metrů,“ vypráví Sandra Venclová.

Na pomoc přijeli i kolegové z Národního muzea. Společně odborníci přímo u vykopávek svařovali speciální konstrukce pro vyzvednutí zkamenělin.

Pozdější detailní průzkum prokázal světový význam objevu. Tohoto zkamenělého druhu dřeva v této velikosti je na světě jako šafránu. „Jsou to největší zkamenělé kmeny rodu parafylantoxylon na východní polokouli. Větší se našly jen v americkém Utahu,“ pyšní se jihočeská geoložka.

Celý rozhovor s kurátorkou geologie Jihočeského muzea Sandrou Venclovou si poslechněte výše.

Matěj Vodička Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít