Pro měření vzdálenosti bouřky stačí prsty, vědci ale používají satelity. Nejdelší blesk měl 768 kilometrů
Rekordních blesků bude přibývat a to především nad americkým kontinentem. Právě tam vznikl zatím nejdelší blesk, který ve stejném okamžiku mohli vidět obyvatelé Texasu i Mississippi, přestože je dělí více než 700 kilometrů. Co je ale podmínkou tak dlouhého blesku a jakým způsobem se dá změřit?
Na první pohled je to jednoduché, vždyť každý z nás to někdy zkoušel. Stačí od zablesknutí počítat sekundy do zaznění hromu – tedy nadzvukové rázové vlny, která blesk provází. Když výsledné číslo následně podělíme třemi, víme, jak daleko je bouřka.
„Protože zvuk se šíří rychlostí 300 m/s. To znamená, že když když někde udeří blesk, tak se k vám dostane zvukový signál rychlostí 300 m/s. Jeden kilometr urazí přibližně za tři vteřiny. Takže vy musíte dobu od blesku ke hromu vydělit třemi, abyste to měla v kilometrech,“ vysvětluje Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Dodává, že například 12sekundová prodleva určuje čtyři kilometry vzdálenou bouřku.
Na změření nejdelšího blesku ale laické počítání nestačí. To dokáže pouze optický detektor umístěný na satelitu, co shlíží na zemi z výšky téměř 36 tisíc kilometrů. „Detektor vyprodukuje každé dvě tisíciny vteřiny jeden obrázek, tudíž 500 obrázku za vteřinu. Každý složený ze 100 tisíc bodů,“ upřesňuje Kolmašová.
Přesné optické měření
Satelit s optickým detektorem obíhá po takzvané geostacionární dráze, takže je stejně rychlý jako Země, která se otáčí kolem své osy. Z pohledu pozemského pozorovatele to vypadá, že družice stojí stále na jednom místě. Proto je možné získat obrovské množství naprosto přesných fotografií určité oblasti, které pak zpracovává počítač.
„Je to hrozně jednoduchý princip. Vezmete si pole dané pixly a vidíte, které pixly byly osvětlené. Vezmete si následující obrázek, který byl tedy za ty dvě tisíciny vteřiny, a které pixly jsou osvětlené. Tahle pak pořád dál a ve chvíli, kdy vznikne stopa navazujících osvětlených pixlů, tak máme rekordmana,“ říká vědkyně.
Herec Bruce Willis ze zdravotních důvodů ukončil svoji kariéru. Má nemoc ovlivňující schopnost mluvit
Číst článek
A protože oba geostacionární satelity s optickými detektory provozuje americká NASA, jsou umístěny nad západní polokoulí. Nejen to je důvod, proč se mega blesky zrodily právě nad americkým kontinentem. Jsou tam ideální podmínky – tedy teplo a vlhko, pro vznik bouřkových oblaků s nabitými ledovými a vodními částečkami, díky kterým pak dojde k výboji.
„Nejvíc bouřkových oblaků se dělá nad kontinenty, kde je větší rozdíl teplot ráno a odpoledne a v tropických a subtropických oblastech. Obě místa, kde se extrémní blesky vyskytly, jsou velmi příznivé na vznik velikánských bouřkových systému,“ přibližuje Kolmašová, členka komise Světové meteorologické společnosti pro extrémy v atmosférické elektřině, co stvrdila nové rekordmany.
768kilometrový blesk
Plných 17 sekund trval rekordní blesk nad Uruguay a Argentinou v červnu 2020. O dva měsíce dříve zaznamenali na jihu Spojených států nejdelší blesk – měřil rekordních 768 kilometrů a mohli ho vidět obyvatelé hned tří amerických států, aniž by si to uvědomili.
Společnost Virgin Galactic zahájí prodej letenek do vesmíru. Jedna vyjde na skoro 10 milionů korun
Číst článek
„Člověk, který by koukal na super dlouhý blesk, tak vidí jenom jeho malou část. A on se ty dlouhé kilometry šířil uvnitř bouřkového oblaku, takže bude nejspíš překvapen, že vidí, že světélkuje oblak poměrně dlouho dobu. Ale nebude si to pravděpodobně spojovat s nějakým takovým extrémem.
Právě takzvaný nitrooblakový blesk potřebuje mít prostředí, kde se na takovou dlouho vzdálenost může šířit. On by se došířil pod tím bouřkovým mrakem nějak vodorovně. Jenom, že bychom ho prostě celý viděli, to určitě ne. On pořád měl zdroj energie pro své šíření v těch nabitých kousíčkách ledu a vody, které tam byly na každém v tom místě v obřím bouřkovém systému,“ poukazuje fyzička.
V Evropě se blesky měří pomocí pozemních antén. Ještě letos by se ale i nad starý kontinent měla dostat geostacionární družice s optickým detektorem blesků.
