Motýli mizí z české krajiny, podle vědců za to může intenzivní zemědělství
„My chceme znovu motýle!“ Premiér Andrej Babiš (ANO) tímto svým výrokem upozornil na problém, který vědci pokládají za stejné závažný, jako klimatickou změnu. V české přírodě závratným tempem ubývá hmyz, ale také žížaly nebo ptáci. To vše v důsledku ohrožuje náš způsob obživy.
Podle biologa Davida Storcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je hlavní příčinou intenzivní a průmyslové zemědělství. Konkrétní procesy, které vedou k mizení hmyzu, prý ale neznáme. Roli hraje změna struktury krajiny nebo chemizace – ta především v zahraničí.
Úbytek hmyzu potvrzují vědecké práce v Česku i v zahraničí. Storch ve vysílání Českého rozhlasu Plus upozornil na studii z Německa, podle níž za posledních 27 let ubyly tři čtvrtiny hmyzu, resp. biomasy. „Nejde jen o to, že se zvětšila pole, ale ubylo i některých biotopů, jako jsou pastviny nebo mokřady,“ vysvětloval v pořadu Pro a proti.
„Zemědělství se těžko kritizuje, protože vše to jsou následky ekonomicky racionálních rozhodnutí. Obecně je to na celém světě důsledek zelené revoluce, která zintenzivnila zemědělství pomocí umělých hnojiv, nových odrůd a pesticidů. Bez toho bychom ale neuživili sedm miliard lidí na planetě,“ připustil Storch – a právě proto je podle něj třeba vymýšlet, co s tím.
Podle biologa v současnosti sledujeme dopady procesů, které odstartovaly v 60. a 70. letech a dodnes běží ze setrvačnosti: „Krajinu už jsme si zničili ve 20. století a ekonomické tlaky jsou veliké. Je to obtížný problém, ale prostředky na to v podstatě jsou.“
Biodiverzita je proměnlivá
„Děláme poměrně hodně, byť to tak možná nevypadá,“ reagoval předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha s odkazem na devět miliard korun, které na související opatření plynou v rámci rozpočtu Programu rozvoje venkova. Česko je prý na pátém místě v Evropě v množství plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství.
Pýcha ale zároveň upozornil na to, že za posledních sto let u nás ubylo milion hektarů zemědělské půdy, a pokud by všichni hospodařili jen ekologicky, vedlo by to k obrovskému propadu potravinové produkce, řádově o 30 až 40 procent.
Mají včely rády řepku? ‚Ano, protože začátkem jara nic jiného v krajině není,‘ říká agrární analytik
Číst článek
„Obhospodařovat větší půdní blok je bezpochyby jednodušší než malá políčka. Je to proces, který je nezadržitelný. Našel jsem čísla z Německa, kde v roce 1960 bylo 1,5 milionu farem – dnes jsme v situaci, kdy toto číslo každý rok klesá o 50 tisíc,“ uvedl.
Pokud jde o biodiverzitu, Pýcha podotkl, že jde o dynamický proces: „Na střední Moravě teď máte ohromně přemnoženého hraboše, brzy se zvýší stav dravců, kteří ho budou likvidovat – a v příštím roce se situace zase radikálně změní. Stačí, když přijde studená zima.“
