„Postavíme-li v rybník v krajině, kde je obrovská erozní činnost, bude se rybník velmi rychle zanášet. Když se nad rybníkem nachází obec, která špatně nakládá s odpadními vodami, bude v rybníku mizerná kvalita vody. Takže ano, mohu postavit rybník, ale mohu si tím do budoucna nadělat na problémy,“ vysvětluje. Kvalita vody v rybníku tak přímo souvisí se způsobem hospodářství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Jindřichem Durasem

Role rybníku je přitom v krajině neocenitelná. Přestože se totiž část vody v horkých měsících vypaří, do krajiny se pak vrací jako rosa. „Navíc rybník z velké části tvoří to, co nevidíme, tedy podzemní voda,“ upozorňuje Jindřich Duras, že rybník bývá propojen se zásobárnami vody například ve studních.

Vody jako takové prý v přírodě neubývá. Tedy alespoň v kontextu celé planety ne. „Ano, v budoucnu u nás bude sucho, voda se totiž přesune někam jinam. V Bangladéši třeba budou mít zase mokro. Mění se distribuce vody na planetě,“ vysvětluje Jindřich Duras.

Převzato z Radiožurnálu

V současné době mezi odborníky převažuje názor, že za tenhle trend může spalování fosilních paliv a uvolňování oxidu uhličitého do vzduchu – což vede k jevu, který obvykle nazýváme globálním oteplováním.

„Dalším důležitým vlivem, o kterém se málo mluví, je ale i ničení zemského povrchu. Je-li zemský povrch porostlý vegetací, odrážejí listy část slunečního záření pryč a se zbytkem si poradí. Jakmile ale vegetaci začneme likvidovat, začíná se povrch přehřívat. Mění to energetický režim celého zemského povrchu,“ uvádí Duras.

Můžeme tento trend zastavit? Jak souvisí silné deště a hynutí ryb? A proč si Jindřich Duras zamiloval Bolevecký rybník? Poslechněte si celý rozhovor.

Jan Pokorný, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít