‚Po sbírání a sušení vznikl sešit s příběhem.‘ Papírna představila notes z trusu divokých koní
Sešit z trusu divokých koní. S takovým nápadem přišla Asociace společenské odpovědnosti při výjezdu do přírodní rezervace velkých kopytníků v Milovicích. Při návštěvě je totiž napadlo, že by si kousek tamní přírody chtěli vzít domů. „Tak jsme začali sbírat bobky,“ popisuje počátek nápadu Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka asociace.
„Po létě plném sbírání, sušení, ručního zpracovávání v papírně a potiskávání fotkou koní vznikl sešit s příběhem, který spojuje divokou přírodu a lidskou tvořivost,“ popisuje Mádlová.
Bobři ušetřili státní kase miliony na revitalizaci řeky Klabavy. V Brdech vytvořili hráze a mokřad
Číst článek
V rezervaci v Milovicích, kterou založila ve spolupráci s vědci ochranářská společnost Česká krajina, se kromě divokých koní nachází i zubři nebo pratuři. Ruční papírna Papyrea ale mohla sešit vyrobit pouze z trusu koní. Ostatní druhy v rezervaci mají totiž dokonalejší trávení a v jejich trusu tak nezbývá dostatek vlákniny potřebné pro výrobu papíru. Nestrávené zbytky travin z Milovické rezervace pak tvoří hrubou strukturu obálky sešitu.
„Kdo si tento seshit, jak mu v Asociaci říkáme, pořídí, neodnáší si jen praktický notes, ale také kousek zdravé přírody,“ míní Lucie Mádlová. Z každého prodaného sešitu navíc putuje příspěvek na podporu České krajiny.
Rezervace pomáhá obnově přírody
Myšlenka na vznik rezervace v Milovicích se podle zakladatele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála začala rodit už v roce 2005.
„Když se v roce 2005 začalo řešit vymírání motýlů v České republice, nechtěl jsem toto téma jen popsat v dalším článku. Začal jsem se více zajímat o příčiny tohoto problému i možná řešení. Díky tomu vznikla světově unikátní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky zubrům, divokým koním a zpětně šlechtěným praturům počty motýlů v těchto místech vzrostly o stovky procent, a toho nejvzácnějšího, modráska hořcového, dokonce o 1700 procent,“ popisuje.
Kopytníci mají v Milovické rezervaci nezastupitelnou úlohu – jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři. Díky nim je příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organismus najde své místo. Bez velkých kopytníků dochází k zarůstání stepí a otevřené krajiny konkurenčně silnými rostlinami včetně invazivních druhů. Vedlejším, ale o to důležitějším efektem projektu se stala adaptace krajiny na změnu klimatu a zadržování vody v krajině.
