Tání ledů změní mapu světa. Způsobí velkou migrační vlnu, upozorňuje polární ekoložka

S jakými pocity jste sledovala utržení ledovce na italské Marmoladě v minulých týdnech?
Já jsem byla zrovna na dovolené, takže jsem viděla jenom video a bylo to opravdu děsivé. Bylo mi jasné, že když se něco takového stane, tak to bohužel musí skončit tragicky.

Myslíte si, že budou podobné události v Evropě přibývat?
Vědci si myslí, že téměř určitě. Ledovce ustupují v Alpách poměrně výrazně. S tím souvisí i to, že budou častější vlny veder, bude více vody na ledovci, která se bude dostávat pod ledovec, bude ho lubrikovat a ledovce se budou posouvat. K nějakým sesuvům půdy, sesuvům ledu a lavinám bude bohužel docházet častěji.

Jak rychle přicházíme o ledovce v Alpách? 
Alpy se oteplily za posledních 100 let asi o 1,6 stupně. To zní jako relativně málo, ale je to více než světový průměr, který je 1,1 stupně. Na konci Malé doby ledové, což není doba ledová, ale je to období, kdy bylo chladněji v Evropě od středověku do poloviny 19. století, ledovce pokrývaly asi 4,5 tisíce km čtverečních. Dnes je to polovina.

Takže rozloha ledovců už se docela snížila a snižuje se vlastně především v posledních desítkách let. A my víme, že do roku 2050, i kdybychom teď zastavili všechny emise, bez ohledu na to, co se bude dít, tak víceméně všechny ledovce do nějakých 3500 metrů, což je zhruba polovina objemu ledovců, zmizí. Takže asi polovina ledovců.

A potom, co se bude dít do konce století, bude záviset na tom, jak se popereme s klimatickou změnou. Jak se nám podaří vlastně snížit emise nebo zastavit emise a přejít od fosilních paliv na tu bezuhlíkovou energetiku.

A chápu tedy správně, že ledovce se teď, pokud se drží, tak se drží ve vyšších nadmořských výškách, kde je pochopitelně chladněji?
Přesně tak. Ony se budou samozřejmě posouvat. Ledovce budou primárně ustupovat v nižších nadmořských výškách. Rychleji ustupují ledovce, které jsou na jižních svazích, které jsou na strmých svazích, které jsou menší, kde třeba padá hodně prachu. Záleží na lokálních podmínkách.

Ledovec spadá z hory a potom má takový splaz, takový jazyk, co známe. Tak třeba zmizí splaz a ledovec zůstane ve vyšších polohách. Kdybychom se tvářili, že se klimatická změna neděje a vypouštěli bychom emise stejným způsobem, jako vypouštíme teď, a nesnažili bychom se je snižovat, tak bychom přišli prakticky o téměř všechny ledovce kromě těch v nejvyšších polohách v Alpách. Takže by tam zbylo třeba jenom pět procent kolem nejvyšších vrcholků.

Vy už jste teď podruhé zmínila, že ledovce se posouvají, sesouvají. Ono to možná boří nějakou lidskou mylnou představu o tom, že to jsou zmrzlé kusy ledu, které jsou staletí, tisíciletí na jednom místě. Vy jste v jednom z rozhovorů, řekla, že to je prostě zmrzlá řeka, že se hýbe. Jak rychle se dokáže pohybovat?
Je to tak. To je definice ledovce, že v podstatě ne každá masa sněhu nebo masa ledu se dá nazývat ledovec. Ona musí být dostatečně silná, aby se vlivem vlastní gravitace začala pohybovat. Ledovec se vlastně neustále pohybuje.

Některé ledovce jsou velice nepohyblivé, jak jste říkal, takové stabilní. A to jsou ty antarktické, které jsou přirostlé k zemi a které se moc nepohybují. Naopak některé jsou velice pohyblivé. Ledovce dělíme právě i podle typu pohybu.

Některé se dokážou pohybovat velice rychle, i třeba stovky metrů za rok, některé centimetry za rok. Samozřejmě to je jejich přirozená vlastnost. Takže ledovce ustupují a přibývají masu přirozeně a dělo se tak v minulosti i během dob ledových a meziledových. Dynamika ledovců je přirozená věc.

Tady jde o to, že řada ledovců dneska po celém světě ustupuje. Téměř všude na světě ustupují ledovce a řada z nich se dostává mimo balanc. Ony v zimě přibírají masu, v létě ztrácejí masu a nějakým způsobem je to vyrovnané. Dneska se dostávají mimo tento balanc a některé ledovce už dokonce překročily takovou hranu, že už se nedokážou navrátit zpátky do jejich přirozeného stavu.

Jaké to třeba jsou? Bavíme se i o ledovcích na pólech?
Ano, bavíme. I tam ledovce ustupují. Jsou oproti horským ledovcům mnohonásobně větší nebo pokrývají větší plochy. To znamená, že jsou rezistentnější vůči změnám klimatu. Zároveň na pólech je pořád ještě relativně chladno, ale hodně těchto ledovců končí v moři, které se také otepluje, takže jsou ovlivněny i tím.

Takže je to tak. I polární ledovce ustupují a to je pro nás ještě trošičku nebezpečnější, protože ten ústup ledovců vede ke zvedání mořské hladiny.

Já jsem teď v posledních měsících zaznamenal zprávy o takzvaném ledovci záhuby. Doomsday Glacier, který má velikost americké Floridy a jehož tání vědce tedy znervózňuje právě, chápu-li to správně, kvůli tomu, že by jeho roztání mohlo dramaticky zvýšit hladiny oceánů.
Je to tak. Ten se nachází v západní Antarktidě. Jmenuje se Thwaites ledovec a je hned vedle druhého ledovce, který se jmenuje Pine Island Glacier. Jsou dohromady, a jsou to veliké ledovce.

My jsme se teď bavili o sesuvech na Marmoladě a toto jsou úplně jiné rozměry ledovců. To je ledovec, který je třeba dva kilometry tlustý, když na něm stojíte, tak máte pod sebou dva kilometry ledu. Nachází v západoantarktickém štítu a ten má dno pod hladinou moře. Masou ledu to vlastně stlačuje dolů.

Doomsday je veliký asi 196 tisíc kilometrů čtverečních, to znamená více jak dvakrát Česká republika. Ony velice rychle odtávají a poměrně intenzivně se studují, sbírají led z velkého antarktického štítů a tečou do moře.

Tání ledovců se hodně zrychluje, a proto se hodně studují a skutečně jsou zodpovědné za určité množství zvedání mořské hladiny. Je důležité u těchto ledovců, že jsou u nich definovány takzvané body zvratu, kdy my víme, že dojde ke kolapsu.

Konkrétně ledovec Pine Island Glacier, vlastně je to PIG, takže se tomu říká anglicky někdy prasátko, má definované tři body zvratu. My víme, že ten první jsme možná už překročili nebo jsme relativně blízko. Ten druhý bude krátce poté.

Třetí, kdy by došlo k úplnému kolapsu těchto dvou ledovců, by potom souvisel s tím, že by zkolaboval celý západoantarktický štít je, doufejme nějakých třeba 100 let od nás. Ještě je to ještě relativně daleko. Já tady mluvím o těch bodech zvratu, ale co to vlastně jako znamená?

Ale to mimochodem taky není tak dlouhá doba, těch 100 let.
Není. Já bych to definovala, když jste třeba v lodičce a snažíte se s ní kývat z jedné strany na stranu, tak ta loď má nějaký kýl. Ona se vždycky vychýlí a vrátí. Pak ale stačí relativně málo, když se dostanete do těch krajních poloh a celá loďka se s vámi otočí a pak je těžké jí dostat zpátky do původního stavu.

To jsou tyto body zvratu u ledovců, kdy v podstatě ledovec překročí určitou hranici, kdy není možné vrátit se do původního stavu v horizontu třeba stovek let, muselo by se opravdu významně ochladit.

Pokud by tyto ledovce zkolabovaly, tak by došlo pravděpodobně ke kolapsu celého západoantarktického štítu. To by zvedlo mořskou hladinu až o nějakých 3,3 metru. K tomu by docházelo postupně a v řádech stovek nebo pár set let.

Je mi samozřejmě jasné, že to je něco relativně vzdáleného. Nepůsobí to tak dramaticky, ale samozřejmě by to znamenalo, že stovky milionů lidí by byly v ohrožení života nebo by se musely přemístit. Výrazně by to změnilo mapu celé země.

Já myslím, že ten katastrofický scénář si asi každý dokáže vybavit i z filmů v Hollywoodu, zatopené kusy pobřeží, ať už v Evropě nebo ve Spojených státech, vlastně na celém světě. Když jste mluvila o tom cestování, byli jsme teď na jihu, tak zpátky na sever, ale zastavme se v Africe. Proč jezdíte za ledovci do Ugandy?
Já jezdím za ledovci do Afriky, protože jsou to ledovce, který relativně brzo zmizí. Řekněme v řádech jednotek až pár desítek let, spíš třeba kolem 10 let. A jsou to ledovce, které jsou relativně málo prozkoumané, takže pro mě z tohoto vědeckého pohledu jsou hodně zajímavé.

Co se o nich dá všechno zjistit?
Já jsem jako primárně biolog, takže mě zajímá, co žije na ledovcích. Tyto ledovce jsou svým způsobem jiné. Já jsem hodně zmiňovala alpské ledovce, ale týká se to i polárních ledovců, oni přebírají masu v době zimy, kdy sněží. Ledovec přibírá hmotu a v létě naopak taje nebo alespoň v dolních částech taje.

U afrických ledovců, které jsou velice blízko rovníku, je celoročně stejná teplota a oni v podstatě tají po celý rok. Tam i přes den, teď už vlastně úplně všude, jsou teploty nad nulou. Takže ledovec přes den taje, ale naopak v noci mrzne, takže on zamrzá v noci.

Z biologického pohledu nebo z pohledu života, je to pro mě zajímavé, protože na všech ostatních ledovcích se do určité míry život trošičku zastaví v době zimy, podzimu i jara, kdy je tam zamrzlá voda a ne kapalná voda. Zatímco na afrických ledovcích, tam v podstatě život může existovat celoročně a může se vyvíjet.

Zároveň jsou to ledovce, které jsou od všech ostatních ledovců oddělené už desítky tisíc let. Jsou to vlastně izolované výspy. Zatímco alpské ledovce byly ještě v poslední době ledové, třeba před dvanácti tisíci lety, byly ještě propojené s polárními ledovci.

Co se dá najít pod ledovcem? Až ledovce třeba právě v Africe roztají, co můžeme čekat, že pod nimi bude?
Pod nimi bude kamení neboli podloží. Ledovce jsou na podloží. My jsme zkoumali hlavně povrch do nějakých dvou metrů hloubky. Přímo na podloží je většinou kapalná voda. Toto jsou ledovce, které nejsou úplně přimrzlé k podloží, takže tam je kapalná voda a žijí tam mikroorganismy.

Teď úplně na sever. Vy jste už říkala, že v létě ledovce roztávají, v zimě se zase doplňují ledem a nabývají na objemu a hmotnosti. Kdy bude Arktida v létě úplně bez ledu? Může to být už za 10 nebo 20 let?
Mluví se o Arktidě bez ledu, ale teď asi narážíte na mořský led. To jsou dvě rozdílné věci. Máme ledovce, které jsou na pevnině a mohou dosahovat do moře. Ty jsou tvořeny sladkou vodou.

Mořský led, který se sleduje ze satelitních snímků, je jak v Arktidě, tak v Antarktidě tvořený zmrzlou mořskou vodou. Ten se sleduje pomocí satelitních snímků od roku 1978 a ubývá ho 13 % za dekádu. To znamená, že dnes jsme na polovině toho, kde jsme byli na konci 70. let, a to jednak rozlohou, ale i objemem.

Dnes je mořský led v Arktidě tvořen hlavně každoročně nově se vytvářející ledem namísto dlouhodobého, mnoho let trvajícího ledu. Podle všech predikcí se ukazuje, že Arktida zažije léto, které bude téměř bez ledu. Což neznamená, že tam nebude žádný mořský led, ale bude takový roztrhaný, tedy nebude tam kontinuální ledová pokrývka. Takové léto by mělo přijít alespoň jednou do roku 2050. To už je za nějakých 20 nebo 30 let. Je dost pravděpodobné, že se to stane už třeba ve 30. letech tohoto století.

Otevře to nové obchodní trasy přes sever?
Je to možné. Hodně často se o tom spekulovalo, že se otevře severní trasa, která by umožnila třeba přepravu zboží z Číny podél ruského severního pobřeží do Evropy, protože to výrazně zkracuje trasu.

Jsem pouhý biolog, nejsem na toto expert. Ovšem z toho, co vidíme, se to neděje. Jeden z důvodů je, že tam není žádná infrastruktura, není tam žádný velký přístav, který by poskytoval infrastrukturu lodím.

Nehledě na to, že ta moře nejsou ještě tak dobře zmapována. Nyní i s agresí na Ukrajině to nevypadá, že by někdo chtěl nějakým způsobem spolupracovat s Ruskem nebo že by k rozvoji v tomto směru došlo. Samozřejmě ta možnost tu je.

Otvírá to cesty i turismu. Dnes se turisti dostávají třeba s plachetnicemi mnohem dál, existuje možnost dostat se i s menším ledoborcem třeba k severním pólu. Myslím si tedy, že to bude otvírat možnosti pro turismus nebo pro obchodní trasy. Ale nutnost plout z velké části kolem Ruska možná vše trochu komplikuje.

Já jsem narážel na to, že Arktida je už teď do jisté míry rozparcelovaná pro jednotlivé státy. Nemůže tání ledu v této oblasti zapříčinit vzplanutí nového konfliktu?
Jsem biolog, takže úplně nemůžu mluvit do geopolitiky. Já pracuji pro Centrum polární ekologie Jihočeské univerzity a máme stanici v Arktidě. Jsme součástí řady různých arktických institucí. Jsme třeba v International Arctic Science Committee, kde byla řada ruských členů a všichni byli vyloučeni, takže došlo k narušení spolupráce.

Zároveň Arktidu spravuje Arktická rada, což je rada osmi států, které všechny mají území v Arktidě. Plus tam jsou přidružené pozorovatelské státy, je tam třeba Evropská unie. Rusko se od začátku minulého roku na nejbližší dva roky stalo předsedou Arktické rady.

Arktická rada přežila období Studené války, a další období konfliktů, ale tentokrát byla pozastavena. Nebyla zrušena, nebyla rozpuštěna, ale je pozastavena, protože nikdo se nebude účastnit žádných mítinků se Sergejem Lavrovem nebo tak.

A Rusko se tím, že Finsko a Švédsko vstupuje do NATO, stane jediným členem Arktické rady, který bude obklopen státy NATO. NATO podniká v Arktidě cvičení, na která Rusko většinou reaguje, ale jenom rétoricky. Já si jako naprostý laik s přihlédnutím k situaci na Ukrajině a ruským ztrátám neumím představit, že by Rusko dokázalo bojovat na víc frontách a šlo by do otevřeného konfliktu se státem NATO. Takže si to úplně nemyslím, ale vůbec nevím.

Jezdíme třeba hodně na Špicberky, tedy souostroví Svalbard, který je pod správou Norska, ale část území je tam ruská. Třeba v době Studené války tam vztahy byly relativně dobré, protože extrémní prostředí plodí relativně dobré vztahy. Musíte spolu nějakým způsobem fungovat a spolupracovat. I teď, když došlo ke konfliktu na Ukrajině, tak řada Rusů, kteří žijí na Špicberkách, vyjádřilo podporu Ukrajině.

Samozřejmě všechny aktivity, které se tam dějí, spadají pod státní aktivity. Ať už jde o těžbu nebo turismus, je to nějakým způsobem státem kontrolované. Jak se situace bude vyvíjet, těžko říct. Je jasné, že spolupráce na vědecké i jiné úrovni v Arktidě dnes s Ruskem není možná.

Já jsem se na to samozřejmě ptal, protože vím, že se o Arktidu a arktické oblasti zajímáte. Přestože také vím, že nejste politická geografka. Tak zpět možná na závěr k tématu, které je vám bližší. Proč by roztávání Arktidy a oteplování Arktidy mělo zajímat úplně všechny na světě?
Možná odpovím obráceně. Já si upřímně myslím, že Čechy by mělo více zajímat, jak klimatická změna ovlivňuje je tady v Čechách, než jak to ovlivňuje třeba Arktidu. Je to možná konkrétnější a umíme si to více představit. I česká vláda a české firmy by se možná měly více soustředit na to, co se opravdu děje v Čechách.

To neznamená, že není důležité, co se děje v Arktidě. Jde spíše o to, že klimatická změna posledních desítek let je v našich myslích něco, co se odehrává na pólech a někde daleko a nás se netýká.

Proč se nás to týká? Mluvili jsme o tom, že roztávají ledovce. Antarktické ledovce zvednou mořskou hladinu, což se nás Čechách nebude týkat. Ovšem 10 % světové populace žije blízko pobřeží a obrovské množství měst je blízko pobřeží. Zvednutí hladiny učiní mnoho území neobyvatelných a lidé odsud se budou muset někam přemístit, což způsobí velkou migrační vlnu.

Snižuje se množství mořského ledu, což ovlivňuje atmosférické proudění na celé severní polokouli. Ovlivňuje to takzvaný jet stream.

Na to jsem trošku narážel. Jsem rád, že se k tomu právě teď dostáváme.
Ono to ovlivňuje i počasí u nás ve střední Evropě. Jednak to způsobuje, ať už v Severní Americe nebo v Evropě třeba velké vpády tuhé zimy. To je způsobeno tím, že se snižuje rozdíl mezi Arktidou a nižšími zeměpisnými šířkami. Není tam taková bariéra a arktický vzduch se najednou může dostat do nižších zeměpisných šířek.

Je to něco, co se děje běžně, ale bude se to dít a děje se to s vyšší frekvencí. Hodně to zažívají na východě Spojených států, někde v Chicagu, ale dostalo se to třeba i do Texasu a k nám. Zároveň tím, že mořská pokrývka není krytá ledem, tak dochází k tomu, že se dostává vlhkost z moře do atmosféry a ta se může dostat k nám. Může docházet třeba k velkým přívalovým dešťům nebo k velkým pádům sněhu.

Naše zimy budou čím dál mírnější s čím dál menším množstvím sněhu. Ale to neznamená, že najednou nepřijdou arktické dny nebo dny, kdy bude třeba velké množství sněhu a tak dále. Způsobuje to extrémnější výkyvy počasí, ale i třeba nějaká ta sucha na jaře nebo v létě.

Tak to jsme neskončili úplně pozitivně, ale myslím si, že je na nás, jak se dál bude klimatická změna vyvíjet do budoucna.
Jestli můžu poslední věc. Když se studuje stabilita ledovců, tak se při všech scénářích ukazuje, že kdyby se nám podařilo udržet oteplení kolem jednoho a půl stupně, tak by většina ledovců (zvlášť těch polárních) zůstala relativně stabilní a vydržela by.