Maralí kořen či bazalka posvátná. Některé rostliny snižují stres i brání hnisání plic, popisuje botanik
Rostlinná říše skýtá velké množství biologicky aktivních látek, které při správném dávkování léčí lidský organismus. Směsí takzvaných adaptogenů lze například bránit hnisání plic při covidu. „Nemůžu říkat, že to takto pomáhá, protože nemáme lékařské studie. Ale mám zpětné ohlasy od konzumentů, že jim to opravdu pomohlo, třeba i se ztrátou čichu při postcovidových syndromech,“ říká pro Radiožurnál uznávaný botanik Roman Pavela.
Bylina má nějaké složení, nějaký účinek, ale každý z nás jsme jiný, takže dávkování je asi docela složitá záležitost?
Je to složitá záležitost a úskalí u některých bylin, které jsou na hraně zákona. Uvedu příklad: teď je hrozně módní kratom. Samozřejmě, děti to vůbec nepotřebují a je to pro ně špatné, ale dospělým to někdy může pomoct, když mají psychické problémy. Ale když to přeženete s dávkováním a dáte víc než jeden gram, potom máte problémy mnohem větší, než když jste začali.
Bylin a hub užívaných v lidovém léčitelství u nás máme na tři sta druhů. Byla by škoda je nevyužívat, myslí si botanik Roman Pavela
Když odskočíme od těchto bylinek a vezmeme si čistě normální bylinky, tak samozřejmě hodně záleží na kvalitě. Jsou byliny a byliny: když jsou dobře usušené, včas sesbírané a dobře zpracované, jsou vysoce účinné. Ale když je špatně seberete, což bývá dost časté, nebo je skladujete někde, kde se nemají skladovat, nebo se skladují dlouho, tak se účinné látky ztrácejí, obzvlášť když jsou mleté najemno. To vůbec nemám rád, mám radši sekané, protože u mletých se účinné látky ztrácejí tím, že oxidují a účinnost je potom mizivá. Tam funguje spíš placebo efekt.
Že si myslím, že to pomůže.
Přesně tak. Myslíte si, že to pomůže – a ono to někdy pomůže. Momentálně zkoumáme tzv. adaptogeny, což jsou rostliny, které si umí povídat s naší stresovou cestou a usměrňují množství kortizolu v krvi, abychom nebyli příliš stresovaní. Ony nás připravují na stres, což je teď docela důležitá věc, v současné geopolitické situaci velice aktuální, ale i na konec roku.
Třeba teď zkoumáme klenoprašku čínskou. To je velmi zajímavá rostlinka, liánovitá dřevina, přirovnal bych ji k révě vinné. Má dlouhé šlahouny, krásně kvete, voní a plody jsou červené, plné vitamínů. Tomu ovoci se říká ovoce pěti chutí, protože tam najdete všechny chutě. A tam jsou velmi zajímavé účinné látky, které patří mezi lignany.
U nás se prodává řada různých potravinových doplňků na bázi této rostliny, s tím, že to má připravovat na stres. Tak jsme dělali analýzy, jestli tam opravdu ty látky jsou. Musím říct, že těch látek tam bylo minimum, a to tam byly přípravky, které si koupíte i v lékárně.
23:32
Do přírody na lékařský předpis. Britský výzkum ukázal, že pobyt venku tisícům lidí snížil úzkost
Číst článek
Zázračné adaptogeny
Mám před sebou vaši šestou knihu, která má podtitul Stres a únava. Takže předpokládám, že jsme zpátky u adaptogenů, o kterých jsme před chvílí mluvili.
Ano, to je skupina rostlin, které nám mohou pomoci v období, kdy přecházíme z tzv. eustresu, pohody při vybičování se k nějakým výkonům, až do tzv. distresu, kdy už jsme tak vystresovaní, že to může dojít až do choroby. Adaptogenů není moc, možná pětadvacet druhů rostlin – o některých možná ještě nevíme, protože tropy v tomto směru vůbec nejsou prozkoumány.
Tyto byliny obsahují obrovské množství biologicky aktivních látek, které pomáhají – abych to velmi zjednodušil – adaptovat se na stres, proto se jmenují adaptogeny. Kromě toho, tím, že si hrají s hladinou kortizolu, nám vylaďují náš imunitní systém. Jsou to až zázračné byliny, ale je pravda, že se musí dělat opravdu aspoň desetidenní kůra, aby to pomohlo.
Jsem rád, že v našem výzkumném ústavu vznikla v rámci jednoho projektu řada nápojů a čajů, které obsahují tyto imunito-adaptogenní rostliny. Dostaly i svá vyznamenání, nejen já, dostaly Zlaté klasy na Zemi živitelce, takže za to jsem rád, že si toho všimla i odborná porota.
Pojďme si říct, jaké rostliny to jsou, které nám způsobí to dobro, zredukují stres, způsobí třeba dobrou náladu anebo mají povzbuzující účinky?
Tak aspoň pár, protože všechny bychom asi nevyjmenovali. Začnu parchou saflorovou, což je rostlina, která pochází od Altaje, ze Sibiře. Jmenuje se také maralí kořen. Kdysi dávno si lidé všimli, že jeleni marali v zimě kopýtky vykopávají kořínky této rostlinky a žerou je.
Pak se zjistilo, že v té rostlině, v kořenech i v plodech a semenech, je řada účinných látek, které řadíme mezi fytosteroidy a které nás dokáží nakopnout. To jsou látky, které sportovci dřív využívali jako povolený doping. Když to jedli, lépe jim rostla i svalová hmota a podobně, byly na to dělané studie.
‚Prosimtě, co bereš?‘ Mezi teenagery je doping stále populárnější, podle odborníka mají vliv influenceři
Číst článek
My jsme objevili takovou synergickou směs, když jsme parchu saflorovou smíchali ještě s bazalkou posvátnou, kterou jsme studovali, a kozincem blanitým, což je další adaptogen, který pochází z Číny. Bazalka posvátná pochází spíše z Indie, u nás je to jednoletka a nepřežije, ale v Indii se pěstuje, mají ji tam na svých dvorcích. Dokonce se říká, že tam musí být. Když není nebo když zahyne, tak se něco stane v rodině – úmrtí nebo něco takového. Takže proto bazalka posvátná.
Takže když se smíchají tyto tři věci, nastane efekt zklidnění, nebo naopak nastane efekt povzbuzení?
Je to spíš o tom, že látky, které v tom jsou, synergicky působí na naše vnitřní orgány a vylaďují nám ten imunitní systém. Hodně to pomohlo v období covidu, kdy nastávaly tzv. dechové tísně, zápaly plic. Brání to těmto hnisavým ložiskům v plicích.
Mě fascinuje, jak víte, v jakém poměru to smíchat, jaké byliny k sobě jdou a jaké svůj účinek ještě dokážou znásobit. Jak se toto ve výzkumném ústavu zkoumá? Sáhnu do starých herbářů?
Tam to asi nenajdeme. Něco samozřejmě ano, ale něco je z odborné literatury, z vědecké literatury, z nějakých studií. A pak už je to o tom, že se snažíte to nějakým způsobem dát k sobě, a to buď vyjde, nebo nevyjde.
Návrat z prázdnin do práce a do školy. Případů covidu přibývá, překvapit může rizikové pacienty
Číst článek
A zkoušíte to na sobě?
Zkouším to na sobě. Třeba zrovna tuto směs jsme zkusili na spoustu lidí, protože jsme ji akorát vyvíjeli v období covidu. Tam vím, že to opravdu pomáhalo, mám zpětnou vazbu.
Nedělali jsme samozřejmě nějaké studie, takže nemůžu vlastně říkat, že to opravdu takto pomáhá, protože nemáme lékařské studie. Ale mám zpětné ohlasy od konzumentů, že jim to opravdu pomohlo, třeba i se ztrátou čichu při postcovidových syndromech. Věřím, že když máme pozitivní odezvu a opravdu se to stalo, že tam účinnost je. Ale samozřejmě, nemáme ty správné klinické studie.
Sbírá Roman Pavela byliny o půlnoci, jak radívaly babky bylinkářky? A které další rostliny kromě kávy nás dokáží povzbudit? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.
