V USA vyvinuli aplikaci na identifikaci velryb. Do poznávání kytovců se ročně zapojí na 13 milionů lidí
Odhadem 13 milionů lidí na celém světě se ročně vydá na moře pozorovat velryby. Takové turistické výpravy jsou oblíbené, i když je těžké si velrybu vyfotografovat. Zájem laické veřejnosti teď využívají – a zároveň podporují – vědci. S pomocí umělé inteligence totiž dokážou identifikovat konkrétní velrybu, ze které si výletník stihne vyfotit třeba i jen kousek ocasu. Podobná technologie slouží i k identifikaci jiných živočichů.
S aplikací přišla americká výzkumná organizace HappyWhale z Oregonu. Jedním z cílů je podnítit zájem veřejnosti – v tomhle případě o kytovce.
K vymizení velryb z evropských vod přispěli středověcí velrybáři, uvádí studie
Číst článek
HappyWhale vyzvala uživatele, ať na její web dávají fotky velryb. Na základě snímků – přesněji dat z těch snímků – je umělá inteligence schopná identifikovat konkrétní velrybu. Pokud zatím nemá jméno, uživatel si ji může pojmenovat. Také se dozví, kdy a kde už tuto konkrétní velrybu někdo viděl a může si prohlédnout mapu jejího výskytu.
Velrybí ocas jako lidská tvář
V databázi je nyní přes 70 tisíc velryb. Konkrétního kytovce v nich hledá software podobný tomu, který se používá k identifikaci lidských tváří. Jen je pozměněný pro velryby.
Každá velryba má totiž například jedinečný tvar ocasu a unikátní skvrny. Podle toho dokáže umělá inteligence rozeznat konkrétního kytovce a dokáže zároveň identifikovat i zvířata s ohnutým ocasem nebo částečně pod vodou.
Velrybu je těžké vyfotit. Výletník-pozorovatel zpravidla zahlédne jen dvě procenta jejího těla, řekl BBC spoluzakladatel organizace HappyWhale a biolog Ted Cheeseman.
Skotští dobrovolníci se učí zachraňovat velryby. Pomáhají jim v tom nafukovací modely kulohlavců
Číst článek
Hvězdami turistických výprav bývají keporkaci, protože se drží u hladiny. Podle Cheesemana jsou také velice „vstřícní“ v tom smyslu, že výletníkům někdy předvedou efektní vymrštění z vody nebo mohutné plácnutí ocasem o hladinu.
Velrybí identifikační systém je volně dostupný na webu HappyWhale. Výzkumná organizace vybírá poplatky jen za komerční využití mobilní aplikace, které se týká organizátorů turistických výprav za velrybami nebo výletních lodí.
Podle biologa Cheesemana tuhle službu využívají i průvodci. Mohou hned na místě identifikovat velrybu, říct, jaký je to druh a kde všude už ji lidé viděli. Data pak pomáhají vědcům při sledování populací kytovců a jejich pohybu.
Organizace HappyWhale taky tvrdí, že díky datům z fotek uživatelů se vědcům podařilo přemluvit Mezinárodní asociaci provozovatelů antarktických turistických výprav, aby omezila rychlost svých lodí a tím i riziko srážek s velrybami.
AI pro ochranu přírody
V současnosti se dá mluvit o trendu využívání umělé inteligence pro ochranu přírody. Dalším příkladem je třeba aplikaci Merlin k identifikaci ptáků, kterou vyvinuli ornitologové z americké Cornellovy univerzity.
Umělá inteligence identifikuje ptáky na základě snímku nebo zvukové nahrávky. Uživatel taky uvede místo pozorování, velikost, zbarvení či chování ptáka.
Filmaři zachytili skupinu velryb u chorvatského pobřeží. Ve Středozemním moři se jedná o raritu
Číst článek
Tyto údaje se ukládají do největšího světového archivu médií živočichů, takzvané Macaulay Library. Jsou v ní miliony fotek, audionahrávek a desítky tisíc videí. Archiv spravuje právě Cornellova univerzita.
Data podobně jako v případě kytovců pomáhají monitorovat a mapovat ptačí populace, migrační trasy a jejich změny.
Web BBC pak připomíná i aplikaci iNaturalist, která původně začala jako sociální síť. Uživatel na ni dal fotku zvířete nebo rostliny, které chtěl identifikovat, a ostatní mu napsali, jaký je to druh.
Nyní iNaturalist využívá umělou inteligenci a na základě fotek od uživatelů určuje rostlinné a živočišné druhy. S každou novou fotkou je systém inteligentnější, protože se učí. Tuto aplikaci vyvinuli na univerzitě státu Massachussetts v Amherstu.
