Nová studie provedená u pobřeží Aljašky zjistila, že keporkaci nejen používají, ale i vyrábějí své vlastní nástroje. Obří mořští savci používají „bublinové sítě“, aby zvýšili svůj příjem potravy.
S aplikací přišla americká výzkumná organizace HappyWhale z Oregonu. Jedním z cílů je podnítit zájem veřejnosti o přírodu – v tomhle případě o kytovce.
Lov velryb má dlouhou tradici v různých končinách světa. Už před 8000 lety lidé zaznamenávali svá setkání s těmito mořskými savci v rytinách na útesech na jihokorejském pobřeží.
Dobrovolníci ve Skotsku se učili zachraňovat velryby uvízlé na mělčině. V tréninku jim pomáhaly realistické nafukovací modely. Akce následovala po červencovém incidentu, kdy uhynulo hejno 55 velryb.
Branimirovi Biočićovi a jeho týmu se povedlo natočit skupinu plejtváků tmavých u chorvatského ostrova Vis. Kytovci se v této oblasti vyskytují pouze zřídka.
Kytovci vypadají jako ryby, ale jsou to savci. Dýchají vzduch nad hladinou, a přesto dokáží kojit pod vodou. Jak to dělají a jaké vlastnosti má jejich mléko?
V roce 2020 lidská činnost vypustila více než 34 miliard tun oxidu uhličitého - pokud jsou tedy prognózy správné, oceány by mohly zachytit víc než polovinu ročních globálních emisí skleníkových plynů.
Vědci našli oblíbené místo ohrožených velryb černých – Záliv svatého Vavřince v Kanadě. Velryby se tam každý rok vracejí, zdrží se třeba i pět měsíců. Článek o tom vyšel v časopise Inter Research.
Kosatky se rozšiřují do ledových vod severně od Aljašky, Kanady nebo Ruska. Zjistili to vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Tito predátoři tak rozšířili svá dosavadní loviště.
Velrybám se sítě a lana zamotávají kolem tlamy, trupu, ploutví nebo ocasu. Provazy mořským obrům způsobují krvavé šrámy, omezují schopnost pohybu a brání jim ve shánění potravy.
„Z EKG se dozvíte řadu informací. Například o metabolismu a jeho reakci na stres nebo příjem potravy a taky o tom, jak vlastně tak obrovská zvířata mohou vůbec žít,“ vysvětlil biolog David Cade.
Poslední dvě kosatky z kontroverzního ruského zařízení na Dálném východě jižně od Vladivostoku se dostaly na svobodu. Po pět dnů trvající přepravě byly vypuštěny do Ochotského moře.
Celkově jde o 11 kosatek a 87 běluh. Všechny jsou drženy v několika malých ohrazených prostorech u pobřeží. Každá nádrž je sice zhruba velká jako plavecký bazén pro lidi.
Japonsku se nepodařilo prosadit návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů velryb. Návrh japonské delegace byl ale zamítnut poměrem 41 ku 27 hlasům.
Na západě Austrálie uvízlo na pláži asi 150 velryb. Na místě probíhají záchranářské akce, kterých se účastní stovka dobrovolníků. Přežilo jen 10 zvířat.