„Nejchoulostivější je smrk ztepilý, ale on se vám odmění tím, že krásně voní. Jedle kavkazská nevoní, ale vydrží nejdéle,“ popisuje Jan Kácha ze Zahradnického centra Chýně, které je členem Sdružení pěstitelů vánočních stromků.

Teď jdeme skoro do poloviny plantáže, protože právě tady je jedla kavkazská. „Díváme se na patku stromku, má průměr 50 milimetrů, což nepotřebuje téměř žádnou úpravu, jenom ořízneme konec patky, abychom uvolnili pletiva, které vedou vodu a jsou těsně pod kůrou a jsou nyní zalepené. Po ořezu je nutné, co nejdříve stromek dát do vody,“ ukazuje.

Jan Kácha odřezal zhruba centimetrový smolou zalepený konec a s Martinem Boudou z Botanického ústavu Akademie věd si teď prohlížíme řez celým kmenem.

„Vidíte kůru zvenčí, to je vnější kůra, ta skutečně jen odizoluje organismus od jeho prostředí. Vnitřní kůra, to je to živé lýko, velmi tenká vrstva zelená živého pletiva. Tím by obyčejně tekly živiny, kdyby ten strom ještě stále měl kořeny, ale on už je nemá, takže to je ta část, kterou už nenapravíme,“ líčí.

Stromu ale můžeme trošku pomoct tím, že budeme dodávat alespoň vodu. „Můžete jeho zkázu oddálit tím, že ho alespoň napojíme na stojící vodu. Když máte kýbl s vodou a strčíte tam ten stromek, tak když nemáte kůru nad hladinou, tak tudy může přicházet vzduch a ten bude narušovat kontakt mezi vodou v kýblu a ve dřevě,“ vysvětluje.

Jenže když se tak dívám na stromky kolem, tak většina z nich se bez nějaké úpravy do běžných stojanů nevejde.

„Tady máme širší kmen, proto bych doporučil, abychom ho ofrézovali. Nejlépe je, pokud máte rovnou stojánek a můžeme to podle stojánku udělat rovnou na místě, aby kůra toho stromu zasahovala pod vodní hladinu toho stojánku. Zatím jsme to udělali frézou na 75 milimetrů a nyní to ofrézuje ještě na menší průměr dle stojánku na 50 milimetrů,“ ukazuje.

Zpočátku stromek nasaje i půl litru vody denně, přičemž zvlhčování větví postupnému opadávání jehličí podle Martina Boudy nepomůže.

„Myslím, že už to v zásadě nemá smysl, ten strom je dostatečně prostupný na vodu. Ve chvíli, kdy ho napojíte na vodu ve stojanu, tak už se tam dostane. Samozřejmě čím je to prostředí chladnější, tak to mu bude svědčit. Ale opad jehlic je aktivní proces, to není jen tak, že samy od sebe odpadnou. Strom musí vytvořit dvojitou buněčnou vrstvu, které se potom odpojí a jehlice opadá,“ říká Bouda.

Odpadávání jehličí bývá otázka dnů, přičemž vytvarovat pravidelným zastřiháváním vánoční stromek, může trvat i deset let.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít