Tuleň umí bafnout jako člověk a kočka rozsvěcuje světla. Nejen zloděj vyděsí hlídače v jihlavské zoo
Opilci, kteří chtějí jezdit na zebře, vykradači automatů, ale i tuleň vydávající pronikavé zvuky. To vše dokáže nočního hlídače během pravidelné pochůzky zaskočit. Podívejte se na běžnou směnu Viktora Kudláčka, který za devět let v uniformě ostrahy jihlavské zoo prožil mnoho zajímavých a neopakovatelných situací. Ale i přesto by práci ani zahradu za nic v životě nevyměnil.
„Jen jsem tak šel a za stromem stál člověk. Chtěl se na mě vrhnout, tak jsem použil obušek. Lekl se a utekl. Tady jsou mraky schovávaček a křovin,“ říká Českému rozhlasu Vysočina Viktor Kudláček.
Ale nejsou to jen zloději, kteří ho umí pořádně vyděsit. Někdy se o to postarají sama zvířata.
Tuleň umí bafnout jako člověk a kočka rozsvěcí světla. Nejen zloděj občas vyděsí hlídače v jihlavské ZOO
Jako člověk
„Tak třeba tuleň, oni když v zimě mají ledovou vodu, tak skotačí a chrochtají u toho. Dělají ‚vuf, vuf‘ jako člověk,“ směje se Viktor Kudláček, který právě u tuleního bazénu začíná jednu ze svých sedmi nočních obchůzek. Světel na fotobuňku je v desetihektarovém areálu minimum, většinou je všude jen černočerná tma.
„Na podzim je to horší. Jak fouká vítr, tak slyšíte zvuky všude. Musíte být předvídaví. Občas jezdím na elektrokoloběžce. Na jedno nabití vydrží až sto kilometrů a jede až 45kilometrovou rychlostí. Můžu na to šlápnout, kdyby mě tady někdo překvapil,“ dodává.
Za jednu službu urazí pan Viktor asi 35 kilometrů. Ať je teplo, nebo mráz, závěje sněhu či plískanice. Nejčastěji míří na místa, kde jsou automaty na občerstvení pro lidi, pro zvířata, nebo fotoautomat. Zkrátka tam, kde jsou peníze, které lákají zloděje. Neváhají vylomit plech a peníze ukrást.
Miroslav Bobek: V Česku je celá řada zařízení, která se tváří jako zoologické zahrady
Číst článek
Obušek i slzný plyn
Noční hlídač jihlavské zoo vzpomíná i na den, kdy mu policie přivezla celý uříznutý automat, který u zlodějů našla.
Prošedivělý muž z Třebíče, který má při sobě vždy obušek a slzný plyn, kontroluje také pletivo. Stalo se prý totiž také to, že namísto mincí chtěl někdo ukrást zvířata. Naposledy opice. Nebo se chtěl alkoholem posilněný člověk projet na zebře.
Někdy se ale kromě zlodějů postará o malé pozdvižení i obyčejná kočka, která s oblibou rozsvěcuje při nočním lovu automatické světlo nedaleko výběhu ovcí.
Viktor Kudláček zná v zahradě každou skrýš a každou cestičku, všechny hlasy zvířat i chvaty, které už musel použít. Ostraha objektů ho živí 18 let, jihlavskou zahradu by prý za žádnou jinou nevyměnil.