Evropská unie jedná o zákazu až 10 tisíc chemikálií. Ty škodí nejen organismům, ale celým ekosystémům

Evropská unie jedná o zákazu až 10 tisíc perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS), chce hledat alternativy. Látky, známé také jako věčné chemikálie, škodí organismům i ekosystémům. Běžně je lidé znají díky jedinečným vlastnostem, jako je tepelná odolnost nebo odpuzování mastnoty. Část chemikálií bude pravděpodobně na trhu výrazně omezena v od roku 2026/2027. Vyplývá vyjádření Lenky McGachy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Praha/Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Továrna na teflon v Nizozemsku

Továrna na teflon v Nizozemsku | Foto: Utrecht Robin | Zdroj: Reuters

Omezením PFAS se zabývá Evropská unie, aktuálně se koná veřejné konzultační období, které skončí v září.

Česko zná nového zástupce armády u NATO a EU. Z generálního štábu odejde do Bruselu Střecha

Číst článek

„PFAS jsou syntetické organické látky, které mají široké využití ve stovkách průmyslových a spotřebitelských výrobků. Mezi typické výrobky obsahující PFAS patří voděodolné oblečení či nepřilnavé povrchy kuchyňského nádobí známé jako Gore-Tex nebo Teflon,“ řekla McGachy.

Tyto látky obsahují jednu z nejsilnějších chemických vazeb v organické chemii, vazbu mezi uhlíkem a fluorem.

Ta jim propůjčuje jedinečné vlastnosti, zároveň je ale příčinou jejich hlavního problému. Jsou perzistentní, tedy je velmi náročné je odbourat.

Velmi snadno se přitom šíří v prostředí, mohou procházet půdou a kontaminovat zdroje pitné vody. Jejich odstranění je podle vědkyně velmi náročné a nákladné.

24:26

Politoložka: Erdogan použil vstup Švédska do NATO k manévrování. EU se k Turecku chová neférově

Číst článek

Některé složitější molekuly PFAS se podle vědkyně dokážou rozkládat, ale nakonec z nich vznikne jiná PFAS, která je v životním prostředí hůře odbouratelná. Příkladem takových látek jsou kyseliny perfluoroktanová (PFOA) nebo perfluoroktansulfonová (PFOS).

„Hladiny PFOS v dešťové vodě v Evropě překračují normu EU pro kvalitu životního prostředí pro povrchové vody. Kromě toho PFOS přímo kontaminovaly zdroje pitné vody v několika evropských zemích. A stejně jako například mikroplasty byly objeveny v lidském mateřském mléce, a dokonce i v lidské krvi,“ uvedla vědkyně.

PFOS a její soli jsou od roku 2009 zahrnuté do mezinárodní Stockholmské úmluvy, jejímž cílem je vyloučit jejich používání. Dohoda od roku 2020 upravuje i celosvětovou eliminaci PFOA.

Estonský expert: Ruský plán na ovlivňování jiných je jen prázdný papír. Nevychází a je nerealistický

Číst článek

V reakci na trvající škodlivé emise předložily Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) návrh na jejich omezení.

V návrhu omezení se uvádí, že by se mělo co nejvíce zamezit uvolňování PFAS do životního prostředí. Cílem návrhu je snížení emisí PFAS do prostředí o 96 procent za 30 let od přijetí.

Vzhledem k tomu, že PFAS jsou chemicky velmi stabilní, je důležité zohlednit jejich uvolňování ve všech fázích životního cyklu, tedy při výrobě, použití a likvidaci.

Kromě zákazu se zvažují i časově omezené výjimky, a to v rozmezí 18 měsíců až 12 let. Tato možnost se zdá podle vědkyně nejpravděpodobnější.

Některé látky totiž nemají náhradu, jedná se například o membrány obleků pro pracovníky v ropném a plynárenském průmyslu, díky kterým jsou obleky odolné proti šíření plamene.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme