Politoložka: Erdogan použil vstup Švédska do NATO k manévrování. EU se k Turecku chová neférově
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v předvečer summitu NATO ve Vilniusu přislíbil podporu vstupu Švédska do aliance. V souvislosti s tím vyslovil požadavek, aby byla obnovena přístupová jednání Turecka s Evropskou unií. „Erdogan vždy opakuje to stejné, že si Turecko přeje být členskou zemí EU. To, že kroky, které sám provedl na politické úrovni, vedly k zastavení jednání, samozřejmě vůbec nepřiznává,“ říká odbornice na Turecko Lucie Tungul.
Turecký prezident Erdogan před odletem na summit NATO řekl, že turecký parlament rozhodne o vstupu Švédska do aliance až po obnovení přístupových rozhovorů do Evropské unie. Následně při jednání s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem slíbil, že ratifikaci švédského vstupu do NATO předloží parlamentu co nejdříve. Dá se brát toto poslední stanovisko jako definitivní, nebo se ještě může během dalších hodin nebo dnů změnit?
Myslím, že ohledně Švédska se už nic měnit nebude. Ono by to nevypadalo ani dobře z pohledu Erdogana, kdyby ta slova nějak zpochybnil nebo kdyby parlament hlasoval jinak, což je krajně nepravděpodobné s tím, že tam má naprosto jasnou většinu.
Erdogan měl ve svém postoji vůči vstupu Švédska do NATO dávno jasno. Je zcela logické, že se ze situace snažil získat co nejvíce a je to v souladu s diplomacií, vysvětluje odbornice na Turecko Lucie Tungul
Jak si jako znalkyně Turecka, která dlouhá léta působila na univerzitě v Istanbulu, vysvětlujete tu změnu postoje během několika hodin?
Myslím, že ten postoj mu byl jasný už dávno před tím. On věděl, jakým způsobem se rozhodne. A to, že se vyjadřoval jinak, je věc, která u něj není nezvyklá. Vidíme to už poněkolikáté.
Bylo to vidět i na případě Finska, kdy se dlouho tvářil jako někdo, kdo se ještě rozhoduje a tím si rozšiřuje manévrovací pozici, kterou má. Je to naprosto v souladu s tím, jakým způsobem funguje diplomacie.
‚Švédsko v ničem neustoupilo.‘ Turecké opozici vadí Erdoganova ratifikace vstupu Stockholmu do NATO
Číst článek
Je zcela logické, že se z toho snažil získat co nejvíce. Ale právě to, jakým směrem se ubírala jeho rétorika v posledních dnech před summitem, z toho úhlu pohledu je třeba chápat včerejší vyjádření týkající se EU jako věc, která měla úplně změnit pohled a stočit zájem veřejnosti a médií k tomu, co řekl včera.
Jeho vyjádření o EU je potřeba vnímat v kontextu toho, jakým směrem se ubírala jeho rétorika v posledních dnech před summitem. Cílem bylo úplně změnit pohled a stočit zájem veřejnosti a médií k tomu, co řekl v pondělí. A tím pádem dostat na vedlejší kolej jeho dřívější výtky vůči Švédsku.
Bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO generál Pavel Macko v hlavních poledních zprávách Radiožurnálu a ČRo Plus mluvil o tom, že Erdoganovi se tím natahováním podařilo donutit Švédsko k ústupkům, že ze situace vytěžil maximum. Vidíte to stejně?
Určitě z pohledu toho, co vyžadoval po Švédsku, se mu podařilo do značné míry dosáhnout toho, co chtěl. On toho chtěl samozřejmě víc, ale pravděpodobně celou dobu věděl, že toho dosáhnout nemůže, protože jsou tam dané jasné limity.
Švédsko je demokratická země a právní stát, kde jsou rozdělené všechny tři moci, a tedy nemůže chtít, aby soudy rozhodovaly tak, jak on by si přál.
A on to samozřejmě ví, ale stejně důležitou roli potom hrály vztahy se Spojenými státy, které jsou pravděpodobně tím nejdůležitějším hráčem, který potom tlačí na Turecko, aby na summitu už svoje výtky vůči Švédsku zastavilo. Takže rozhodně v tom velmi důležitou roli hrály Spojené státy a snaha Turecka získat náhradní díly, případně další stíhačky F-16.
Vstup do EU
Když se vrátím k pondělnímu požadavku tureckého prezidenta, aby EU obnovila přístupová jednání s jeho zemí, je to pro Turecko a prezidenta Erdogana opravdu reálná priorita? Opravdu je jeho skutečným cílem, aby Turecko vstoupilo do EU?
V této chvíli je určitě jeho velmi důležitým cílem obnovit důvěru západních kapitálových trhů a tím pomoci turecké ekonomice, které je na tom velmi špatně.
7:04
Prezident Erdogan vytěžil ze situace maximum, říká generálporučík Macko o vstupu Švédska do NATO
Číst článek
Po volbách je v Turecku tendence vrátit se k normální ortodoxní ekonomické politice, i když také omezeným způsobem, protože přece jen Turecko čekají místní volby příští rok na jaře. A jedním z těch velmi důležitých kroků je právě obnova důvěry západních zemí, západních společností a firem. Ale právě nejdůležitější je důvěra kapitálových trhů.
A to, že by se nastartoval proces, který už v podstatě sedm let spí, by mohlo důvěru znovu vrátit. Erdogan nikdy neřekl nic jiného, vždy opakuje to stejné, že si Turecko přeje být členskou zemí EU.
To, že kroky, které sám provedl na politické úrovni, vedly k zastavení jednání, samozřejmě vůbec nepřiznává. Ale to jsou ty reálné kroky. Takže on drží v ruce karty k tomu, aby se ten proces mohl obnovit.
Na druhou stranu není správné, že ve všech posledních dokumentech, které máme k rozšíření EU, se mluví o oživení procesu na západním Balkáně. Mluví se právě o Ukrajině a Turecko tam vůbec není zmíněno.
„Není správné, že v posledních dokumentech o rozšíření EU není Turecko vůbec zmíněno.“
Při proslovu, který měla Ursula von der Leyen na summitu Globsec v květnu na Slovensku mluvila hodně o rozšíření jako způsobů stabilizace rozšířené bezpečnosti EU, ale Turecko tam nebylo zmíněno ani jednou.
A to je věc, která je velmi problematická. Turecko je kandidátskou zemí na rozdíl od řady zemí, o kterých tam ona mluvila. A to, že je ten proces zastaven, rozhodně reflektuje proces de-demokratizace Turecka.
Ale zároveň je to věc, která má dodnes velkou podporu turecké veřejnosti. Je také zásadní pro některé demokratické opoziční síly a pro spoustu tureckých nevládních organizací, které se snaží implementovat některé evropské politiky, ačkoli se o těch kapitolách vůbec nejedná nebo dokonce nejsou ani otevřené.
Vydírání?
Pondělní prohlášení, kdy se pokusil Erdogan podmínit ratifikaci toho, že Švédsko vstoupí do NATO, právě obnovení přístupových jednání s EU nevyšlo. Na druhé straně turecký prezident má další možný nástroj k tlaku nebo možná vydírání směrem k EU. A tím nástrojem jsou miliony uprchlíků. Dá se očekávat, že by tuto kartu mohl použít?
Já nerada slyším to slovo vydírání, protože faktem je, že Turecko dnes hostí největší množství uprchlíků na světě a že to je obrovský tlak na zdroje.
A když se o vydírání mluví z Evropy, tak mi to přijde, že to není úplně fér, protože jsme vlastně udělali naprosté minimum k tomu, abychom s tím Turecku pomohli, protože migrační dohoda z roku 2016 prostě není naplňována.
„Evropa udělala naprosté minimum, aby Turecku pomohla s největším množstvím uprchlíků na světě.“
K přebírání uprchlíků z Turecka nedochází skoro vůbec, takže je to samozřejmě karta, která je velmi důležitá. Nakonec ona je velmi důležitá i pro samotné Turecko a pro turecké voliče.
Jediná cesta, která z toho vede, je, aby EU měla dlouhodobější strategii, jak reagovat na případné migrační vlny a spolupracovat s těmi státy, které jsou buď těmi tranzitními zeměmi anebo odkud uprchlíci přichází.
Tématem probíhajícího summitu NATO je samozřejmě Ukrajina. Turecký prezident se už minulý týden při jednání s ukrajinským prezidentem vyslovil pro přijetí Ukrajiny do NATO. Dá se to brát vážně?
Určitě ano. Turecko je dlouhodobým spojencem Ukrajiny. Vztahy mezi oběma zeměmi byly dobré již od počátku tohoto tisíciletí, celou dobu, kdy byl Erdogan u vlády, ale vlastně i předtím. A Turecko bylo rozhodně jedním z klíčových spojenců Ukrajiny i po invazi na Krym.
Jak se změnily vztahy Turecka, Ruska a Ukrajiny? A je Turecko připraveno na vstup do EU? Poslechněte si celý rozhovor v audiu v úvodu článku.
