Policie by chtěla vědět, na jaké weby chodíte. Důvodem jsou hackeři, podvodníci a sexuální predátoři
Evropská komise si v jednotlivých státech zjišťuje, jaké informace o uživatelích internetu by bezpečnostní složky chtěly monitorovat. Česká policie by uvítala historii navštívených webových stránek a argumentuje bojem s hackery a podvodníky na internetu. Pro poskytovatele připojení by to znamenalo další povinnost.
Majetkové trestné činy, hackerské útoky nebo mravnostní kriminalita se přesouvají na internet. Podle policie je to důvod, proč by poskytovatelé připojení k internetu a mobilní operátoři měli sbírat informace o tom, které stránky jejich zákazníci navštěvují.
Již dnes telekomunikační společnosti sbírají o svých zákaznících takzvané provozní a lokalizační údaje. K informacím, které se o každém uživateli telefonu či internetu uchovávají půl roku zpětně, mají přístup hlavně bezpečnostní složky.
Jde o záznam toho, v jakém čase, s kým a odkud si uživatel telefonoval či zasílal textové zprávy. V případě připojení k internetu se pak zaznamenává čas připojení a IP adresa zákazníka, na seznamu ale není IP adresa stránky, kterou uživatel navštívil.
Byli jste poblíž místa činu? Váš záznam zůstane v policejní databázi pět let, přiznávají policisté
Číst článek
Podle odpovědi, kterou zaslalo ministerstvo vnitra Evropské komisi, by právě o takovou informaci stály tuzemské bezpečnostní složky.
A důvod? „Trestná činnost například majetkového charakteru přesouvá do prostředí internetu,“ napsal serveru iROZHLAS.cz šéf tiskového oddělení Policejního prezidia Ondřej Moravčík s tím, že o „desítky procent“ roste množství hackerských útoků.
Evropská komise v reakci na rozhodnutí soudů, které sběr telekomunikačních údajů v řadě zemí omezily či zrušily, chystá novou právní úpravu. Během její přípravy oslovuje i členské země, přičemž českou odpověď formulovalo právě ministerstvo vnitra.
„Pro orgány činné v trestním řízení je relevantní nejen IP adresa koncového zařízení (uživatele), která se v rámci data retention (označení pro sběr provozních a lokalizačních údajů, pozn. red.) v Česku ukládá již dnes, ale i cílová IP adresa serveru, kam se uživatel přihlašoval,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.
Podle ní ale změna příslušné vyhlášky není na pořadu dne. „ČR sama v dohledné době o nové legislativní úpravě neuvažuje, ani ji nemá v žádném legislativním plánu,“ doplnia Malá. Podle Moravčíka pak bude rozhodující, jak dopadne vyjednávání napříč Evropou.
Někteří už informace sbírají
Policie má za to, že rozšíření uchovávaných informací dává smysl i navzdory tomu, že je komunikaci možné zamaskovat pomocí běžně dostupných nástrojů používaných na ochranu soukromí, jako jsou VPN či TOR prohlížeč.
Sledování mobilů zůstává – pro policii i marketing. Co o vás ví váš telefon nebo e-mail?
Číst článek
Podle Moravčíka totiž záleží na výkladu zákona „provozovatelem daného (počítačového, pozn. red.) systému, kdy může sám dobrovolně ukládat i tyto cílové IP adresy“.
Když pak takový provozovatel tyto informace policii předá, vzniká otázka, zda je možné takový důkaz použít. Roli to hraje například při vyšetřování mravnostní kriminality na dětech páchané přes internet.
Současný sběr informací o uživatelích internetu v roce 2019 posvětil Ústavní soud, který v nálezu mimo jiné naznačil možné rozšíření této povinnosti i na moderní chatovací aplikace jako Facebook nebo WhatsApp.
Proti se tehdy vymezila pouze soudkyně Kateřina Šimáčková s tím, že skrze shromažďovaná data je možné zjistit „osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci“.
Něco takového podle dnes již bývalé ústavní soudkyně příliš zasahuje do soukromí všech obyvatel.
„Rozhodně v rámci diskusí vždy zohledňujeme aspekt lidských práv a právo na soukromí, proto v dohledné době budou maximálně probíhat odborné diskuse nad touto částí data retention,“ mírní obavy Moravčík s tím, že k finálnímu rozhodnutí dojde nejspíš na celoevropské úrovni.
