Byli jste poblíž místa činu? Váš záznam zůstane v policejní databázi pět let, přiznávají policisté
- Policejní Útvar zvláštních činností archivuje veškeré provozní a lokalizační údaje od mobilních operátorů, které policii při vyšetřování projdou rukama.
- V policejní databázi se tak objevují i informace o pohybu lidí, kteří se zločinem neměli nic společného, jen byli poblíž. K odhalování další kriminality je ale policisté prý nepoužívají.
- Doba uchování je legislativním předpisem stanovena na pět let, potvrdilo pro server iROZHLAS.cz Policejní prezidium.
- Tato skutečnost vadí například organizaci Iuridicum Remedium a části poslanců, kteří usilují o zrušení povinnosti operátorů sbírat a uchovávat citlivá data.
Představte si, že ve vaší ulici někdo vyloupil večerku. Policisté si při vyšetřování od mobilních operátorů vyžádají informace o uživatelích mobilních telefonů, které se v inkriminovanou dobu připojovaly na vysílače v okolí místa činu. Z celé databáze nakonec vyfiltrují informace, které pomohou s pátráním nebo jako důkaz u soudu, celý balík nezpracovaných dat ale skončí v databázi Útvaru zvláštních činností.
„Časový úsek od získání údajů do jejich likvidace je legislativním předpisem stanoven na dobu 5 let,“ odpověděla serveru iROZHLAS.cz Lenka Sikorová z tiskového oddělení Policejního prezidia.
Bradáčová: Provozní a lokalizační údaje policie od operátorů potřebuje, slouží jako důkaz
Číst článek
Policie podle ní data uchovává jako zálohu pro případ ztráty dat, nebo pro vypořádání případných námitek před soudem, potřeba jsou prý i kvůli vyúčtování náhrad, které stát mobilním operátorům za data o pohybu klientů vyplácí.
'Není k tomu důvod'
S takovým zdůvodněním ale není spokojený šéf organizace zaměřené na ochranu soukromí Iuridicum Remedium, advokát Jan Vobořil. „Každá informace použitá v trestním řízení je obsažená ve spise, není tedy důvod informace uchovávat ještě někde jinde,“ vysvětluje. Shromažďování informací o dalších osobách pak podle něj představuje zbytečné bezpečnostní riziko.
„Všech policií zmíněných cílů se dá dosáhnout jinak, bez několikaletého skladování osobních údajů lidí, co s vyšetřováním nemají nic společného,“ dodává. Zároveň mu vadí, že policie tají závazný pokyn policejního prezidenta č. 186/2011, který upravuje provoz předmětné databáze.
„Pokud policie prezentuje uchovávání dat jako záruku proti neoprávněné manipulaci s nimi, pak by daleko lépe posloužilo, kdyby zveřejnila, jakým způsobem s informacemi o občanech pracuje,“ vysvětluje.
Podle šéfa Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora ale manipulace s daty či jejich únik nehrozí. Zabezpečení počítačových systémů před dvěma roky kontroloval i Úřad pro ochranu osobních údajů a žádný problém nezjistil.
Sledování řeší Ústavní soud
Vobořil jako advokát zastupuje skupinu 58 poslanců, která u Ústavního soudu usiluje o úplné zrušení povinnosti operátorů uchovávat takzvané provozní a lokalizační údaje, tedy záznamy o tom, odkud kdo telefonoval nebo se připojoval k internetu. Data se archivují půl roku zpětně a kromě policie si je mohou vyžádat i tuzemské rozvědky nebo národní banka.
Každý krok zaznamenaný na půl roku. Ústavní soud rozhoduje o zrušení plošného sledování občanů
Číst článek
Už v roce 2011 Ústavní soud sledování zastavil, parlament ho ale změnou zákona opět zavedl. Ministerstvo vnitra nyní u soudu přiznalo, že předchozí zrušení shromažďování informací „nemělo vliv na celkovou objasněnost trestných činů, ale na konkrétní případy ano“.
„Bez těchto dat by byly neprokazatelné, je nutné komunikaci zmapovat,“ prohlásil před časem Karel Bačkovský z ministerstva. Při odhalování násilné trestné činnosti sice údaje nebývají klíčovým důkazem, přesto mohou přispět k odhalení pachatele. „Pro policii je to mnohdy nenahraditelná indicie, která ji vede určitým směrem,“ vysvětloval soudcům.
Ústavní soud věc projednal při veřejném zasedání pléna, doposud ale nerozhodl. Podle informací serveru iROZHLAS.cz by verdikt mohl padnout brzy po Velikonocích.
