Papír, nebo hadry? Aby mohli archiváři zachránit starý papír, potřebují zjistit, z jakého je materiálu
Knihovny a archivy bojují s rozpadajícím se papírem. Poškozené listiny ukládají ve speciálních podmínkách a také je ošetřují zvláštními chemikáliemi. Potřebují ale co nejpřesněji znát, jak je papír starý. V různých dobách se totiž chemické složení papíru lišilo. A podle toho se liší i restaurátorské postupy. Zejména papír vyrobený ze dřeva degraduje rychle.
Vítězslav Knotek z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) drží v ruce dva listy historického papíru. Každý je ale jinak starý. Rozeznat to lze chemií.
„Stačí malý kousek. Testujeme, který papír je starší, reakcí s činidlem floroglucinolem. Nakapeme roztok. Opravdu stačí kapička, dělá se to u starších materiálů i pod mikroskopem,“ popisuje Knotek.
Jeden vzorek se zbarvil do fialova, druhý zůstal stejný. Právě tak se dá poznat, z čeho je papír vyrobený. A taky kdy k tomu došlo.
Asi v polovině 19. století se totiž u nás výroba papíru výrazně proměnila, vysvětluje Vítězslav Knotek.
Muž vrátil knížku do knihovny po téměř 100 letech. V rodině jeho ženy byla po několik generací
Číst článek
„Do roku 1844 se pro výrobu papíru používala hadrovina z rostlin, z bavlny, konopí nebo lnu. Potom se papír začal vyrábět z dřevoviny, z rozemletého dřeva. V něm je přítomen lignin, který s floroglucinolem reaguje a zbarvuje se do fialova,“ přibližuje Knotek.
Papír ze dřeva je jednodušší na výrobu, zároveň je ale choulostivější. Písemnosti z konce 19. století tak dělají knihovníkům a archivářům starosti.
„Zub času působí na tiskoviny, na noviny a časopisy, okraje se drolí...“ ukazuje Helena Kokešová z archivu Akademie věd.
„Papír je kyselý a s určitými typy inkoustu degraduje. Pokud by nebyl materiál uložen v odpovídajících podmínkách, hrozila by jeho ztráta. Ve spolupráci s odborníky můžeme tuto degradaci zastavit, anebo alespoň výrazně zpomalit,“ doplňuje její kolegyně Vlasta Mádlová.
Hlavně odkyselit
Kyselé potíže v papíru způsobuje látka obsažená ve dřevě, a proto nepostihuje starší hadrové papíry. Zato ty dřevovinové jako by rozežíraly samy sebe.
Knihovny už dnes nejsou jen výpůjčny, míní ředitel té národní v Klementinu. Je rád za ‚Ferdy Mravence‘
Číst článek
„Jak postupují chemické reakce ve struktuře papíru, tak se snižuje jeho pH, papír je kyselejší a tím se degradace zase urychluje. Pro co nejlepší uchování papíru je potřeba ho odkyselit. Použijeme roztok, který je zásaditý. Navíc se vytvoří alkalická rezerva neboli částice alkalických sloučenin, které nedovolí, aby se pH snížilo na nebezpečnu hodnotu. Prodlouží to životnost papíru několikanásobně,“ popisuje Knotek.
Odkyselovací procedurou navíc papír může procházet opakovaně. Jen je potřeba s ní začít včas, než se začne rozpadat, a proto knihovny a archivy bojují s časem
