„Začínala jsem malinkými soškami nebo zvonečky jako dárky. Později jsem se dostala přes andílky k takovým keramickým bytostem,“ popisuje Michaela Štarková, která s hlínou pracuje doma v kuchyni.
Spojené státy od úterý zavádějí nová cla na stavební a nábytkové dříví. Dřevo bude zatížené desetiprocentním clem. Na kuchyňský a koupelnový nábytek se vztahuje clo ve výši pětadvacet procent.
Dřevostavby až do 22,5 metru na výšku bude možné začít stavět od 1. srpna. Takto vysoké stavby ze dřeva je dosud možné projektovat jen za určitých podmínek, jinak musí dosahovat pouze výšky 12 metrů.
Pracovníky Lesů města Olomouce zaměstnávají poslední práce po kůrovcové kalamitě. Začali v lesích opravovat některé mosty a cesty poničené těžkou technikou při kalamitní těžbě.
Z dřevotřísky se už desítky let vyrábí nábytek i stavební materiály. Vědci z Mendelovy univerzity ale teď testují takzvanou konopotřísku. Dřevo je v ní nahrazeno technickým konopím.
Zahrada hasičárny je plná zhruba tak šestimetrových smrkových klád. Zápasí tady s nimi statečně trojice hasičů, kteří rovnou na své zahradě zapisují zájemce o darované dřevo do pořadníku.
Ač učí práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou.
Rodina 87leté Marie z Holčovic na Bruntálsku přišla při povodních o veškeré zásoby dřeva. Se synem a snachou na to šetřili celý rok a mají strach, jak přečkají zimu.
V Česku běží akce Velký týden malých firem. Poukázat má na význam malých podniků v ekonomice. V jejich rozvoji nejčastěji brání příliš byrokracie a regulací. Daleko víc než výše daní či dotací.
V posledních týdnech lidé z kmene častěji vycházejí z deštného pralesa a hledají potravu. Zřejmě se chystají kvůli přítomnosti dřevorubců odstěhovat pryč.
„Musíme se pokusit poskytnout takové prostředky, aby například nedošlo k výraznému tlučení sadů. Aby ten rok, kdy vypadne úplně příjem z tržby, dokázali tito podnikatele přežít,“ ujišťuje ministr.
Vyrobená lavička je dohladka vybroušená a kopíruje postavu, takže se na ní hezky sedí. A právě část stromu v podobě lavičky se vrátí do míst, kde vánoční smrk vyrostl.
Loď se jmenuje Atlantic Navigator II. a původně se v Německu vůbec objevit neměla. Z Petrohradu mířila kamsi do Spojených států, ale cestou se jí kvůli nárazu do ledovce poškodil šroub.
Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v polovině října na staveništi u hradecké fakultní nemocnice.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
„Dneska jsme na cenách dřeva, které jsme měli před dvaceti lety. Spousta společností se dostává do tíživé finanční situace, protože nemá co prodávat, majetky jsou vytěžené,“ říká odborník.
Je to téměř 105 let od konce první světové války. Následky bojů ale nesou do dnešních dnů i stromy v italském Trentinu. Právě tam najdete hluboko pod kůrou smrků zavrtané zbloudilé olověné střely.
Michal Zaruban se svými pomocníky, koňmi Huronem a Áronem, stahují dřevo z těžko přístupných svahů, jen kousek od černé sjezdovky v Říčkách v Orlických horách.
Formani ukazují sílu koní a soutěží, kolik masivních kmenů najednou dokážou jejich koně dotáhnout za cílovou čáru nebo jak rychle umí spřežení s desetimetrovou kládou prokličkovat slalomem.