Brýle pro virtuální realitu jsou nedostatkovým zbožím. Pomáhají i chirurgům nebo stavařům
Kvůli brýlím pro virtuální realitu se do českých obchodů vrátily pořadníky na nedostatkové zboží. Zájem o technologickou novinku je tak velký, že dodávky jsou prakticky hned vyprodané - jedny virtuální brýle přitom stojí 15 tisíc korun. Taková je základní cena za to, že se člověk, aniž by opustil domov, přenese do starobylých uliček historických měst a zkusí si oživit golema.
Josef se právě pokouší vložit magický šém golemovi do čela. Ve skutečnosti stojí se svými dvěma syny v šedé chodbě. Na hlavě má sluchátka a brýle pro virtuální realitu. „Je zajímavé vidět něco, co bude za pár let běžná součást v domácnostech,“ říká a sundává si z hlavy černé brýle, které vypadají jako větší dalekohled.
Ještě před několika lety byl ale přesun do virtuální reality složitější. „Začínali jsme s optickým sledováním pomocí kamer. To je poměrně drahá technologie využívaná ve sportu, zdravotnictví nebo ve filmu. Tehdy vás sledovalo 80 kamer a na zádech jste měl výkonný počítač v batohu spojený s brýlemi pro virtuální realitu,“ vysvětluje Ondřej Bach z firmy Divr Labs, která se věnuje vývoji her pro tuto technologii.
Nyní se díky technologickému vývoji potřebné vybavení výrazně zmenšilo. „V dnešní době je trend používat bezdrátové technologie, u kterých má člověk nasazené jen brýle. Ty mají v sobě skrytou baterii pro svůj vlastní pohon a vše se streamuje přes wifi nebo jiné protokoly. Hodně se to odlehčilo,“ říká Jiří Chludil z grafické skupiny fakulty informačních technologií ČVUT.
Rostoucí poptávka
Příjemnější používání a technologická vylepšení vyvolaly po virtuálních brýlích takovou poptávku, že se zájemci musí řadit do virtuální fronty. Velcí internetoví obchodníci s elektronikou Alza i Mall.cz shodně potvrzují, že o novinku od firmy SONY je od zahájení prodeje na konci února tak velký zájem, že se většina herních zařízení ihned vyprodala. Obchody přitom i teď prodej regulují.
„Veškeré přijaté předobjednávky jsou odbavovány postupně podle data vytvoření a s omezením 1 kus na zákazníka,“uvádí na svých webových stránkách obchod Alza - tak moc jsou poslední modely brýlí atraktivní.
„První brýle potřebovaly bázové stanice, což si jde představit jako krabičku. Jsou třeba dvě, tři nebo čtyři, a díky nim jste byli schopni určit polohu, natočení, a mohlo dojít k synchronizaci mezi reálným a virtuálním světem. Dnes už to není potřeba, protože senzory uvnitř brýlí dokážou rozpoznat polohu. V případě různých simulátorů třeba létání se stíhačkou ve vesmíru. Tak tam člověk může zažít takový ten krásný pocit, kdy máte rotující loď a za sklem kokpitu se vám pohybují hvězdy,“ popisuje herní zážitek Jiří Chludil.
3D modely orgánů nebo speciální brýle přímo na operačním sále. V IKEM využívají virtuální realitu
Číst článek
Upozorňuje, že tato technologie nemusí sloužit jen pro zábavu. Pomáhá třeba architektům, stavařům nebo historikům. „Našim úkolem bylo zobrazit budovy, které už neexistují nebo které už dávno zanikly nebo které jsou pozměněné, tak jak vypadaly, když byly postaveny,“ dodává Chludil.
Virtuální realita je užitečná i pro lékaře. „Vidíme 3D model jater. Můžu ho řezat na části a jakoby procházet orgánem a souběžně s tím si ho zvětšovat, natáčet tak, abych věděl přesně, kde nádor leží a jaký má vztah ke tkáním,“ vysvětlil přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk, jak se dají se speciálními brýlemi trénovat komplikované chirurgické zákroky.
