Klíčové středisko světové vědy a technologického pokroku CERN slaví 70 let. Přinesl řadu objevů
CERN, největší světové centrum pro výzkum částicové fyziky, už 70 let posouvá hranice našeho chápání vesmíru. Založení v roce 1954 bylo odpovědí na potřebu sjednotit evropský výzkum a zabránit úniku talentů do zámoří. Od té doby CERN přinesl řadu zásadních objevů, které formovaly naše chápání vesmíru, a stal se synonymem pro mezinárodní vědeckou spolupráci.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) vznikla 29. září 1954 mimo jiné jako odpověď na masivní odchod vědeckých špiček do USA. Založení CERNu se stalo významným krokem k záchraně evropské výzkumné prestiže.
2:40
‚Byla to skutečná revoluce.‘ Před 33 lety spustili první web, původně sloužil vědcům v Cernu
Číst článek
Mezi zakládajícími členy CERN byla Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Jugoslávie (organizaci v roce 1961 opustila), Německo, Nizozemsko, Norsko, Řecko, Británie, Švédsko a Švýcarsko. Projekt se zaměřil na výzkum jaderné fyziky a postupně se vyvinul ve světové centrum částicové fyziky. Dnes je členem 24 států včetně České republiky.
Centrum u švýcarské Ženevy představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic a provozuje největší světovou laboratoř v částicové fyzice.
Asi nejznámější zařízení, které vědci pracující v CERNu používají, je Velký hadronový urychlovač LHC. Tvoří ho kruhový tunel s obvodem 27 kilometrů umístěný v hloubce až 175 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Funguje podobně jako obří centrifuga - pomocí silného magnetického pole dokáže urychlit částice téměř na rychlost světla.
Obvykle jde o dva svazky iontů olova nebo protonů, z nichž každý obíhá opačným směrem. Po získání potřebné rychlosti se paprsky čelně srazí, při čemž vznikne sprška nových částic. Vědci pak mezi nimi hledají důkazy svědčící o existenci zatím pouze předpokládaných nebo dokonce zcela neznámých entit.
Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs. Bylo mu 94 let
Číst článek
Takové experimenty ale přirozeně nejsou zadarmo. CERN využije ročně zhruba dvě procenta z celkové švýcarské spotřeby elektřiny a jeho datové úložiště by v roce 2017 dokázalo pojmout celosvětový provoz mobilního internetu za jeden měsíc. Finance organizace získává především z příspěvků členských států. Jen v letošním roce vybere 1255,4 milionu švýcarských franků (33,7 miliardy korun).
Přelomové objevy a význam Higgsova bosonu
Tyto technické i finanční kapacity umožnily CERNu dosáhnout řady významných objevů. Jedním z největších úspěchů bylo potvrzení existence Higgsova bosonu v roce 2013. Částice, někdy taky nazývaná jako Božská částice, podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Teoretici její existenci předvídali už v 60. letech, domněnku ale bylo potřeba potvrdit.
Kromě Higgsova bosonu vědci v CERNu dosáhli i dalších průlomů, například objevem neutrálních proudů v 70. letech, což přispělo k rozvoji teorie slabé interakce. Potvrzení existence W a Z bosonů, které přenášejí slabou jadernou sílu, výrazně posunulo částicovou fyziku kupředu.
3:49
Fyzika nemusí být nudná a složitá. Stačí zapojit umění, tvrdí rakouský fyzik
Číst článek
Technologické inovace s globálním dopadem
Vědecké objevy CERNu nekončí u fyziky. Jeho zaměstnanci mají taky výrazný podíl na dnešní podobě internetu. Na přelomu 80. a 90. let minulého století vyvinul britský inženýr Tim Berners-Lee populární službu World Wide Web. CERN posléze poskytl všem zájemcům možnost využívat tuto technologii zdarma.
Švýcarské vědecké pracoviště proniklo také do popkultury – částečně se zde odehrává například film Andělé a démoni podle stejnojmenné knihy autora Dana Browna, jako zmínka se několikrát objeví také v americkém seriálu Teorie velkého třesku a Higgsův boson si pro text písně Higgs Boson Blues vypůjčil v roce 2013 zpěvák Nick Cave.
