‚Cílem je vysvětlit městům, jak zarostlé plochy obhospodařovat.‘ Vědci zkoumají městské džungle
Snad v každém městě jsou lokality, které připomínají spíše džungli. Často tam dříve stála nějaká budova, ale teď tam roste hustá tráva a keře. A právě taková místa zkoumají čeští vědci. Kromě plevelu v nich našli i nečekané rostliny nebo desítky vzácných a chráněných druhů hmyzu. Zarostlé oblasti navíc ochlazují okolí a čistí vzduch. Města by je podle expertů mohla přeměnit třeba v nízkonákladové parky.
Právě přicházíme na jednu z ostravských lokalit. Se Stanislavem Ožanou z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity jsme přišli na velmi zarostlé místo téměř uprostřed města. Tady dříve stálo autobusové nádraží, ale když se teď podívám okolo sebe, vidím, že tu bují zeleň, různé keře, stromy, vysoká tráva.
Poslechněte si reportáž o českých výzkumnících, kteří zkoumají městské džungle
„My se na ty plochy zaměřujeme, abychom věděli, jak je třeba města mohou využívat. Také se díváme na to, jací živočichové a jaké rostliny zde žijí,“ popisuje přírodovědec.
Stanislav Ožana vykopal malou jamku a teď do ní vkládá půllitrový kelímek. „Tato past slouží na hmyz, který se pohybuje po povrchu země. Hmyz napadá dovnitř, máme tam fixační roztok, který by ho měl zafixovat.“
Past jsme zakryli stříškou a necháme ji tu několik týdnů. „Tři až čtyři týdny. A to ohromné množství materiálu, protože se tady bavíme klidně o stovkách až tisících jedinců, potom v laboratořích třídíme,“ vysvětluje Ožana.
Dokumentace zarostlých ploch
Přešli jsme do laboratoře Ostravské univerzity a Stanislav Ožana tam má nachystaný už dříve nachytaný hmyz:
„Máme tady nějakého drabčíka. Tam je potřeba určitě se na něj podívat detailně pod mikroskopem. U drabčíka si vyfotíme jeho dílčí části těla, abychom viděli, kolik částí má třeba tykadlo. A snažíme se podle těch znaků dojít k tomu, jaký je to druh. Někdy dokonce ani toto nestačí a musíme pak vzít nějakou tkáň a určit druh pomocí DNA.“
28:17
Ptáci, kteří jsou s námi ve městě, jsou ti nejodvážnější, říká ornitolog Vermouzek
Číst článek
Vědci zatím zvládli zdokumentovat dvanáct ploch v Brně a Ostravě. Našli přes 470 druhů bezobratlých. „A z toho víc než 50 druhů spadalo do zákonné ochrany nebo červených seznamů. Tedy jsou hodnoceny jako v nějakém stupni ohrožení,“ doplňuje přírodovědec.
Výzkumníky překvapila třeba mandelinka vojtěšková. „Překvapením je, že jsme ji našli v městském prostředí. Ne vždycky je vojtěška uprostřed měst. Třeba na okraji nějakých zemědělských ploch, tam bychom ji našli častěji. Co nás překvapilo určitě, byla jedna ze zástupců zákeřnic. Je to teprve druhý nález v České republice,“ říká Ožana.
Historie městské džungle
Na podobných plochách někdy najdeme i nečekané druhy rostlin. Botanik Mendelovy univerzity Boleslav Jelínek mě provází zarostlou plochou v brněnských Černých Polích.
„Tím, že jsme vedle botanické zahrady a arboreta, tak je tady zplanělé velké množství druhů, které se tam pěstují. Je tady spousta zplanělých skalníků. Jsou tady zplanělé hlohy a další druhy,“ popisuje.
4:23
Jak vzniká les? ‚Vím, že se nedožiju toho, kdy se obnoví,‘ říká správce Kolář
Číst článek
Z botanické zahrady a arboreta sem přilétla semínka, nebo je sem přinesla zvířata, proto je zde zajímavých druhů více. „Většinu rozšířili ptáci, něco málo je šířené větrem,“ dodává botanik.
Důležité ale není jen, co roste v okolí, ale i jaká je historie místa. „Zajímavá třeba tady v Brně je lokalita na úbočí Kamenného vrchu, kde v minulosti byly zahrádky a do dnešních dnů tam přežívá spousta okrasných rostlin, třeba vrbina tečkovaná nebo modřence,“ vysvětluje Jelínek.
Na podobných místech se ale většinou setkáváme s různými rychle se šířícími travami nebo keři. I ty ale můžou být podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity prospěšné: „Každá ta dřevina ovlivňuje vodní režim, ovlivňuje mikroklima, ovlivňuje, jak se na té lokalitě cítíme. Takže jsou pro ta města, pro obyvatele docela důležité.“
Takovéto plochy jsou dnes většinou nepříjemné nebo i nebezpečné džungle. Vědci proto chtějí víc než jen zjistit, co a jak zde žije. Cílem projektu je vysvětlit městům, jakým způsobem co nejjednodušeji takové plochy obhospodařovat s co nejmenšími náklady.
Experti prozkoumají zanedbané lokality kromě Brna a Ostravy i v Plzni, Hodoníně, Českých Budějovicích a Žďáru nad Sázavou. Hotoví i s doporučením pro radnice by měli být za dva roky.
