Byly to vojenské družiny Američanů, které jako první objevily gama záblesky. A dodnes vědci nikdy úplně přesně nevědí, odkud vlastně gama záblesky přilétají. „Gama záření je poměrně špatně lokalizovatelné. Jsou ale způsoby, jak ho detekovat,“ říká Martin Jelínek, který zkonstruoval dalekohled, co právě ke sledování gama záblesků slouží.

Převzato z Radiožurnálu

V hledáčku vědců se dnes mohou objevit gama záblesky dvou druhů. „Jedny vznikají jako důsledek podivně nepovedené supernovy. Když supernova kolabuje, vytvoří se v jejím centru černá díra. Pokud se černá díra točí obzvlášť rychle, vytváří výtrysk okolo svých pólů. Jsme-li v ose výtrysku, vidíme gama záblesk,“ popisuje takzvané dlouhé gama záblesky.

A pak jsou tu takzvané krátké gama záblesky.  „Jsou to dva kompaktní objekty, výsledky supernovy, které se obíhají kolem společného těžiště. Když vyzáří oběžnou energii dvojice, tak nakonec splynou. vytvoří se černá díra, a co nestihne dopadnout na černou díru, se vyzáří podél osy objektu.“

Budoucnost fyziky

Gama záblesky jsou prý velmi silné jevy. A my tak můžeme pozorovat téměř všechny gama záblesky z celého vesmíru, i ty, které se objevily před 13 miliardami let. „Můžete si tak prohlédnout celý vesmír,“ říká Martin Jelínek.

Gama záblesky se dnes zabývá přibližně 200 lidí na celém světě. A během svého zkoumání musí být připraveni i na to, že se ukáže, že všechny dosud platné fyzikální zákony nepočítají s nějakým nově objeveným rozměrem. 

„Jako správný vědec na něco takového musím být připraven. Ale myslím si, že fyzika, jak ji známe dnes, už se nijak drasticky měnit nebude,“ soudí Martin Jelínek.

Lucie Výborná, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít