Horko svědčí mikrobům v jídle. Pozor si dejte na potraviny s vyšším obsahem vody

Třicet až třicet sedm stupňů – to je teplota, při které se nejrychleji kazí potraviny. Podle vědců za to mohou všudypřítomní mikrobi spolu s chemickými reakcemi. „Některé bakterie jsou schopny se rozmnožit třeba během dvaceti minut,“ vysvětluje Kateřina Demnerová z VŠ chemicko-technologické v reportáži Radiožurnálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

plesnivý chléb

Některá rizika odhalí jenom laboratoř (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Každých dalších dvacet minut se počet bakterií v nakaženém jídle zdvojnásobí. Mikroorganismy jsou sice všudypřítomné a většinou nám nic neudělají, ve vedru a v jídle nám ale určité druhy mohou škodit hned třemi způsoby. Některé nás přímo nakazí, třeba salmonela, jiné znehodnotí jídlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Trvanlivost potravin mohou prodloužit konzervační přísady. Příliš konzervantů neprospívá, ale je to o něco menší zlo než mikrobi, říká Kateřina Demnerová z VŠ chemicko-technologické

„Toxiny, botulotoxin, ten je nejznámější, a pak jsou mikroorganismy, které vám přímo neškodí, ale kazí potraviny. Pravděpodobně byste na to neumřel, ale od pohledu nebudete jíst jablko, které je pokryté plísní,“ konstatuje Kateřina Demnerová.

Viditelně zkažené potraviny nebo ty, které podezřele chutnají, to nás může varovat. Není to ale stoprocentní, některá rizika odhalí jenom laboratoř.

V letních teplotách bychom ale měli spoléhat nejenom na laboratorní výsledky, ale i na zdravý rozum. Nezávadnost a trvanlivost jídla se totiž poměřují ve standardních podmínkách, třeba pokojová teplota do 25 stupňů. A to v létě často nedodržíme.

Potraviny a vliv konzervantů

„Průběh chemických reakcí se zrychluje při vysoké teplotě,“ upozorňuje odbornice na chemii v potravinách Jana Hajšlová.

3:29

S nižší teplotou v bytě roste riziko vzniku plísní. Odborníci varují před vlhkostí, doporučují větrat

Číst článek

Trvanlivost mohou prodloužit i konzervační přísady. Jak jsou účinné, to před časem překvapilo i Kateřinu Demnerovou, když při zkoušce laboratorních metod potřebovali vyrobit nakažené vzorky.

„Do vzorků majonézových salátů jsme přidávali salmonely. A ono nic nevyrostlo. Pak jsme zjistili, že to má tolik konzervantů, že ty ubohé salmonely si ani neškrtly,“ říká se smíchem Kateřina Demnerová.

Příliš mnoho konzervantů nám také neprospěje, ale oproti mikrobům je to podle vědkyně o něco menší zlo.

Martin Srb, vma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme