Rozbor kolagenu z kostí může nahradit testy DNA. Vědcům ukázal, jaké želvy se lovily před 2500 lety
Vědci z Přírodovědeckého muzea na Floridě prostudovali vzorky kostí mořských želv z archeologických nalezišť starých 2500 let. Z rozboru kolagenu, hlavního proteinu v kostech, přišli na to, jaké želvy lovili a konzumovali tehdejší obyvatelé poloostrova.
Kolagen bývá u různých druhů živočichů různý. Nejvíc (63 %) kolagenu z archeologických nalezišť na Floridě patřilo karetě obrovské. Pravěcí předkové tamních obyvatel jedli ale také karety pravé nebo karety menší. Svou studii s tímto zjištěním autoři publikovali v časopise Royal Society Open Science.
„Když to srovnáme s DNA, je křehčí a mnohem rychleji se rozpadá,“ vysvětluje výhody rozboru kostních proteinů herpetolog Václav Gvoždík. Podle pořadí základních stavebních kamenů kolagenu, aminokyselin, se dá poznat, čí kost vědci našli.
Herpetolog Jiří Moravec vysvětluje, že také v Národním muzeu v Praze badatelé považují za důležité zpětně zkoumat a určovat druhy, které má muzeum ve sbírce: „Tyto metody otevírají široké možnosti, jak zpětně dohledávat a určovat informace o želvách i o jiném materiálu.“ V muzeu jsou zastoupeny všechny druhy mořských želv, kromě karety menší.
„Nedávno byla publikována studie vymřelých lenochodů z Jižní Ameriky. DNA z takto starých kostí nelze oživit, vytáhnout a analyzovat,“ uvádí jiný příklad Gvoždík. Za velký přínos výzkumu kolagenu považuje například i to, že pomůže vědcům zjistit, jestli a jak byla vymřelá zvířata navzájem příbuzná.
Snadná kořist
V dějinách lidstva byly želvy častým zdrojem potravy, protože se daly uchovávat živé, nekazily se. „Želvy provázejí člověka od nepaměti. Jako potrava sloužily na všech kontinentech a byly poměrně snadná kořist,“ připomíná Moravec. Člověk bohužel v dějinách želvy lovil vždycky, nejen kvůli masu, ale i kvůli vejcím nebo krunýřům.
V žaludku malé želvy v USA našli 104 kousků plastu. Odpad měla v těle i další uhynulá zvířata na pláži
Číst článek
V současnosti existuje pouhých sedm druhů mořských želv, z toho šest je ohroženo a chráněno. Přesto se chytají dodnes. Příkladem jsou podle Gvoždíka Seychely. Při své nedávné návštěvě ostrovů o tom herpetolog slyšel mluvit samotné rybáře.
„Mají v oblibě karetu obrovskou, protože je vegetariánka a má chutnější maso,“ dodává. Osobně tuto želvu zahlédl jen jednou, lidskou společnost podle něj tato kareta nevyhledává.
Turisté a želvy
Naopak kareta pravá je na soužití s lidmi zvyklá, v době páření a kladení vajec se vydává například na turisty oblíbený řecký ostrov Zakynthos. „Můžete s ní plavat i několik dlouhých minut,“ doplňuje vědec.
Místní ochranáři se snaží karetám pomoci, aby lidé mladým snůškám neublížili. „Na plážích jsou hnízda spočítaná,“ říká Moravec.
Pro maso kareta pravá vyhledávaná není, a to ani seychelskými rybáři. „Žere spíš mořské houby, polypy a korály, které můžou být toxické,“ vysvětluje Gvoždík. Bohužel i tato želva je podle něj terčem pozornosti lovců, a to kvůli výrobě šperků z krunýře.
