Věznili ji nacisti i komunisti, milost odmítla. Růženu Vackovou vymazali z dějin, říká historička

Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové. „Donedávna to bylo naprosto neznámé jméno, přestože to je jedna z vědeckých průkopnic mezi ženami,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Leonardo Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Růžena Vacková (z knihy Trestankyně)

Růžena Vacková (z knihy Trestankyně) | Foto: Nakladatelství Mladá fronta

Růžena Vacková působila jako profesorka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, vystudovala klasickou archeologii, dějiny umění, filozofii a estetiku. „Komunistické straně se ale podařilo toto jméno z českých intelektuálních a politických dějin vymazat,“ upozorňuje historička v pořadu Leonardo Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si o příběhu profesorky Růženy Vackové. Přibližuje ho historička Adéla Gjuričová

„Je zajímavé, že před válkou mnohem více působila jako publicistka,“ připomíná. „Řídila kulturní rubriku časopisu Národní střed společně s Josefem Hutrem. Byla to intelektuálka, která psala několik divadelních recenzí denně.“

V roce 1948 vyšli studenti na Pražský hrad s cílem přimět prezidenta Edvarda Beneše, aby neakceptoval demisi nekomunistických ministrů. K jednomu z průvodů se Vacková přidala jako jediná profesorka.

„Za to, že se zastávala studentů, kteří za účast byli vyhazováni ze škol, pak velmi brzy ztratila zaměstnání i ona,“ přibližuje Gjuričová.

Hrdost k neunesení

Profesorka byla vězněna nacistickým a poté i komunistickým režimem. V roce 1952 byla komunisty odsouzena za velezradu a vyzvědačství. Přestože si to její rodina přála, odmítla požádat o milost. Přistoupila by tak na to, že se něčím provinila, což v jejích očích nebyla pravda.

2:48

‚Kdybychom věcem nevěřili, nemusíme je vůbec dělat.‘ Anna Stránská oživila komunistickou věznici

Číst článek

„Asi se na mě budete hněvat pro moje stanovisko k vaší žádosti o milost. Vím, že vás moje jednání bude mrzet a bolet, ale nedá se opravdu nic dělat. Tentokrát by mi asi o něco lépe rozuměli nepřátelé než přátelé,“ psala v jednom z mnoha dopisů rodině.

Gjuričová upozorňuje na jazyk, jakým vězněná akademička udržovala kontakt s blízkými. „Je naprosto virtuózní, jakým způsobem informace i o sobě dokáže ven dostat různými šiframi,“ říká a popisuje:

„Vymyslí si nějakou fiktivní kamarádku, o které mluví. Ta kamarádka se v dopisech rozvádí, má strašně hnusného násilnického manžela – a to je Vacková versus komunismus.“

Pro Vackovou je podle ní příznačná obdivuhodná hrdost, která ale zároveň byla k neunesení pro její blízké. „Třeba pro tatínka, který je už starý a neví, jestli ji spatří.“

Adéla Gjuričová, historička | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

‚Cítíte tu svobodu?‘

Ve vězení Vacková přednášela pro ostatní vězeňkyně, většina politických vězňů ale na amnestii odešla na svobodu.

„V nápravní výchovné skupině zůstala s vražedkyněmi, negramotnými ženami a tak dále. Ještě chvíli se důstojně snažila, že je bude učit číst. Ale řekla bych, že občas už probleskuje zoufalství,“ zamýšlí se historička.

6:33

Závadová osoba inklinující k hippies, psala o dívce StB. Po výsleších se zabila, teď ji soud rehabilitoval

Číst článek

Na svobodu se akademička dostala po 16 letech v roce 1967. „My historici sice máme tendenci mluvit o opožděné destalinizaci. Růžena Vacková, když ‚vylezla‘, tak údajně řekla: Tyjo, cítíte tu svobodu?“ popisuje historička.

Právě vězeňský osud Vackové podle ní poukazuje na to, jak dlouhou část života ve vězení skutečně strávila. Svět se změnil a akademička, byť se o to pokoušela, neudržela krok s vědeckým vývojem.

„Nikdo, kdo by si chtěl udržet kariéru v tehdejší formální vědě, s ní otevřený kontakt neudržoval,“ doplňuje.

„Komunistické straně se podařilo její jméno z českých intelektuálních a politických dějin vymazat. Devadesátá léta byla pomalým objevováním svědectví o Růženě Vackové. Znalo ji jenom pár lidí. A přitom je to obrovská intelektuální i politická autorita,“ uzavírá historička Adéla Gjuričová.

Jak situaci bývalých politických vězňů ovlivnila Charta 77? A jak na Růženu Vackovou vzpomíná profesor Tomáš Halík? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.

Z divadelního představení Ženy, držte huby podle příběhu Růženy Vackové. Hraje ji Lucie Trmíklová | Foto: Anna Šolcová | Zdroj: Spolek Jedl

Martina Mašková, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme