PubMed patří dodnes po americké poště k nejnavštěvovanějším vládním americkým stránkám, aspoň během pracovních dnů. Na vědeckých blozích to pozastavení přirovnávali k požáru knihovny v Alexandrii. Právem?
Úplně právem ne. Je to samozřejmě jedna z nejdůležitějších databází. Sama o sobě neobsahuje všechny vědecké články. Vědecké články se publikují v desítkách tisíc různých časopisů – a tato databáze je indexuje a umožňuje vědcům i pracovníkům ve zdravotnictví odborné publikace prohledávat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s bioinformatikem Janem Pačesem

Kdyby se narušilo například indexování, tedy třídění článků podle kvality, bude pak těžší rozlišit dobrou a špatnou vědu?
To velmi výrazně. Je to tak. Jedna věc je tvorba toho indexu, kterou dělá americký státní zdravotní ústav. Ale druhá věc je, kde ta databáze běží. My v Evropě vidíme tu databázi na našich počítačích. A tato služba nevypadla.

Takže se nejedná o úplnou a okamžitou katastrofu. Ale kdyby v delší perspektivě nikdo neinvestoval do organizování vědecké literatury, tak by to byl obrovský zásah do fungování vědy.

V Bostonu už soudce zrušil tyto očekávané škrty vědeckých grantů. To ale respektují jenom státy, kde vládne Demokratická strana. Jaké případné projekty financované z federálního rozpočtu jsou nenahraditelné, unikátní? Je třeba ohrožen výzkum i v institucích, jako je NASA?
Ano. Hlavně je ohrožen výzkum a v těch institucích, které se zabývají vědami o životě a zdravotnictví. Protože když vám někdo na chvilku zastaví projekt, tak se může stát, že se tím celý projekt zničí.

Potřebujete třeba odebrat od pacientů další vzorek, když děláte klinickou studii. A protože nemáte peníze, nepodaří se to – a celá klinická studie v hodnotě mnoha milionů dolarů se tím zničí.

A pak samozřejmě platí, že věda je trochu jako olympiáda. Za deset let ten patent dostane někdo jiný a vy můžete sice stokrát říkat, že za to nemůžete vy, že jste ho nedostali, že za to může Elon Musk. Ale ve skutečnosti tu zlatou má někdo jiný.

Takže pokud třeba dočasně nesmí do médií odborníci z oblasti veřejného zdraví a panují obavy ze zásahu ministra a antivaxera Roberta Kennedyho, tak to představuje vážný problém pro rovnost vědecké soutěže, jestli vám dobře rozumím?
Ano. Největší problém je to pochopitelně pro Spojené státy, kde teď věda utrpěla několik těžkých úderů. Ale i pro zbytek světa.

Vraťme se zpátky k té databázi PubMed, která indexuje odborné vědecké publikace. Tam například už teď zavedli cenzuru a na některá slova už se nesmíte zeptat. Třeba na „transgender“ vám databáze žádný vědecký článek nenajde, protože má zakázáno toto slovo používat.

Evropská alternativa? 

Existuje evropská alternativa k PubMedu? Tedy k databázi, v níž chtěla předchozí vláda Joea Bidena zpřístupnit veškerý výzkum placený z peněz amerických daňových poplatníků?
Nejenom výzkum placený z peněz amerických daňových poplatníků, ale obecně veškerý vědecký výzkum.

PubMed indexuje časopisy, které vycházejí i v jiných zemích. Alternativou přímo k PubMedu jsou komerční databáze, které se tím zabývají. Ale taková veřejná databáze je jenom jedna.

To, že její provoz děláme i v Evropě, aby tok informací podmořskými kabely mezi Spojenými státy a Evropou nebyl tak velký, to je jiná věc. My tu databázi nějakou dobu můžeme udržovat v chodu. Ale je to jediná databáze svého druhu na světě.

A může toto být případně impulz k tomu, že by vznikla obdobná evropská služba nebo databáze?
Ano. Stejně jako v oblasti bezpečnosti jsme si dlouhou dobu mysleli, že je vyřešená, tak stejně i ve vědě končí doba, kdy tím hlavním byla spolupráce vědců z různých zemí na různých projektech. 

Budeme muset hrát všichni mnohem víc sami za sebe. To znamená, že i Evropská unie se bude muset starat o to, aby takové obecné veřejné služby financovala a starala se o ně.

Zabýváte se vědou v počítači, když to řeknu hodně zjednodušeně. Dovedete si představit, že výpadek PubMedu mohl nastat i třeba jen proto, že z úřadu odešli klíčoví zaměstnanci?
No samozřejmě, přesně tak to je. V tomto případě se ukázalo, že je to trošku složitější. Nicméně ano, skoro se zdá, jako kdyby o tom, kdo bude pracovat, rozhodovali lidé, kteří nemají úplnou představu o tom, jak ta práce funguje.

Je to, asi jako kdybyste chtěli šetřit na aerolinkách, a tak během letu vyhodíte celou posádku – a když se ukáže, že někdo z nich je zapotřebí, tak ho znova najmete. No, nemusí to dopadnout dobře.

Velice podobná situace je v organizaci vědy ve Spojených státech. A protože Spojené státy jsou nejvýznamnější stát, který se zabývá vědou, tak je na USA navázána věda v podstatě celého světa. Do ostatních států se ty dopady propisují velmi významně.

Martina Mašková, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít