Levnější a dostupnější exotické rostlinné oleje? Genetici objevili alternativu díky americké květině
Vědci v přírodě objevili dosud neznámý způsob syntézy mastných kyselin a jejich ukládání do zásobních tuků. Postup „okopírovali“ od americké brukvovité rostliny podobné řepce. Inovace může znamenat průlom ve výrobě speciálních rostlinných olejů.
Zásobní tuky neboli lipidy v semenech rostlin jsou důležitou složkou naší výživy – obsahují mastné kyseliny. Ty jsou vedle DNA a bílkovin zásadní pro fungování našich těl.
„Na rozdíl od ostatních živých bytostí, kde hrají roli zvláště v buněčných membránách, mají u rostlin také důležitou zásobní funkci,“ vysvětluje buněčný biolog Viktor Žárský.
90 procent speciálních rostlinných olejů se pro průmyslové účely získává z rostlin, jako je skočec. Výtěžnost ale není mimořádná, skočec navíc obsahuje prudce jedovatý ricin.
Vědci popsali, jak nám v této věci může pomoci americká polopouštní rostlina Physaria, která má upravenou dráhu zásobních lipidů.
Dokáže vyměňovat nemodifikované mastné kyseliny v už vytvořených lipidových zásobách za jiné, kterých je víc právě ve skočci. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Inspirace přírodou
Tyto, takzvané hydroxylované mastné kyseliny, se vzácně vyskytují i v našich běžných olejnatých rostlinách. Přínosem práce je právě zmíněná záměna.
„Tu se od přírody naučíme,“ poznamenává genetik Aleš Pečinka. Zatím jen podle něj není známo, k čemu rostlina upravený metabolismus lipidů využívá. Možná díky němu lépe přežije.
Vědcům se podařilo zopakovat uvedený postup v tradiční experimentální rostlině, huseníčku, a to otevírá možnost, že bychom exotické oleje mohli získávat například z řepky, místo ze skočce.
25:54
Kdy něco trápí rostlinu? Vědci testují chytrou diagnostiku stresu, chorob a škůdců
Číst článek
„Produkce olejů, které obsahují hydroxylované mastné kyseliny, by se mohla obrovsky zlevnit,“ míní Viktor Žárský. Poukazuje na to, že například v USA je využívání skočce zakázané, což znamená mnohem vyšší výrobní náklady.
Upravená řepka
Řepkový olej není jen potravina, má také technické využití. Genetické modifikace na řepce byly proto také jedny z prvních, které byly už asi před 30 lety povoleny například v Německu.
„Jde při nich o vytvoření podmínek, aby se hydroxylované mastné kyseliny více hromadily v semenech,“ podotýká Viktor Žárský.
Autoři práce se zatím zaměřili na základní výzkum a testování fenoménu na laboratorním huseníčku. Vědí už, které geny a enzymy jsou za objevenou modifikaci mastných kyselin zodpovědné.
„Podobný systém našli už i v jiných rostlinách příbuzných řepce, například v katránu, jeden druh se vyskytuje také u nás,“ upozorňuje Aleš Pečinka.
Jak můžou genetičtí inženýři přispět k výrobě speciálních rostlinných olejů? Čím si ječmen snaží naklonit své mikroby? Co pomáhá plodinám při obraně proti roztočům nebo mšicím? Debatují buněčný biolog Viktor Žárský a genetik Aleš Pečinka, spoluúčinkuje herečka Andrea Černá.
