Rybí šupiny se můžou hodit při čištění vody nebo k předávání tajných zpráv, zjistili vědci ze Singapuru
V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru zkoumali jejich vlastnosti a hledali způsob, jak je druhotně využít. S pomocí tohoto materiálu dokázali čistit vodu nebo vytvořit tajné písmo.
„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Plus Laboratoř Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně. Článek o inovativních způsobech jejich využití vyšel v odborném časopise Nature Communications.
Šupiny tvoří kolagen, který přispívá ke zdraví našich kloubů, a prodává se proto i jako doplněk výživy, a hydroxyapatit, který známe jako klíčovou složku našich kostí a zubů, a slouží mimo jiné jako přísada do zubních past.
„Kdyby se podařilo oddělit obě složky, byla by z toho bílkovina i hnojivo,“ upozorňuje hydrobiolog Adam Petrusek. Takové využití se ale zatím podle něj nejeví jako reálné.
Vědci ovšem dokázali s pomocí rybích šupin, jejichž vlastnosti se mění po zahřátí na teplotu okolo 270 stupňů, vyčistit vodu od růžového barviva známého jako Rhodamin B.
To se používá jak přísada do textilu či papíru, ale je také podezřelé z karcinogenních účinků a může negativně působit na vodní organismy.
Levná alternativa
V malých množstvích se někdy Rhodamin B cíleně přidává jako sledovací látka do vody, aby bylo zřejmé, kudy teče třeba v podzemním prostředí, nebo při stopování znečištění. Když ale zůstane v odpadních vodách, musí se odstranit.
Jednou z univerzálních, ale nákladných možností čištění je například využití aktivního uhlí. Pečené rybí šupiny se zdají být vhodnou a přitom levnou alternativou.
„Fungují jako sorbent,“ vysvětluje Petrusek. To je látka, která odstraňuje jinou tím, že jí naváže na svůj povrch. Takový postup může chránit zdraví, finance i životní prostředí.
Laserový nápis
Na další, spíše úsměvné využití tepelně zpracovaných rybích šupin, vědci přišli díky výzkumu jejich fluorescenčních vlastností.
„Studovali, jak se mění struktura kolagenu a jak to ovlivní vyzařování světla,“ popisuje metodu kolegů Adam Petrusek.
Izraelská firma jako první představila úhoří maso z laboratoře. Na trh ho plánuje uvést do dvou let
Číst článek
Při ozáření ultrafialovým světlem i neošetřené šupiny modravě světélkují. Po zahřátí se barva světla změní a světélkování je mnohem intenzívnější.
Na první pohled se teplem upravené šupiny od ostatních neliší. Když je ale vědci vyskládali mezi ty obyčejné, pod ultrafialovým světlem se jasně ukázal zamýšlený vzor.
Stejnou metodu vyzkoušeli i v mikroměřítku. Když laserem cíleně zahřáli některá místa na šupině, objevil se nepatrný obrázek.
„Kolagen je přírodní polymer, zahřátím se štěpí,“ doplňuje Miroslav Šuta. Připomíná, že ze stejné látky z odpadu jatek se vyrábějí třeba i dětmi oblíbení gumoví medvídci.
Hlavní využití rybích šupin podle něj ale bude zatím spíše jiné, než jaké vědci vyzkoušeli. „Kolagen by se dal využít třeba pro krmení akvakultur,“ uvádí Šuta.
Jak se dají tvořit tajné zprávy z rybích šupin? Proč je důležité hledat ve vodě „věčné chemikálie“? Jak pesticidy působí na živočichy v řekách a potocích? Poslechněte si celý záznam pořadu v nahrávce v úvodu článku.
