Studenti soutěží v nahrávání nářečí ve svém okolí. Pomáhají tak vědcům zaplnit zvukovou mapu Česka
Mladí milovníci folklóru se mohou až do dubna zúčastnit soutěže Staň se superdialektologem a pomoci jazykovědcům doplnit zvukovou mapu nářečí České republiky. Stačí jim k tomu chytrý telefon nebo diktafon a návštěva u někoho, kdo mluví hanácky, slovácky, lašsky nebo jiným nářečím. Není to ale obyčejná školní soutěž. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky takto shání opravdový vědecký materiál.
S Filipem Konrádem, žákem osmé třídy, jsme vstoupili do bytu dvaadevadesátileté Boženy Černé z Lanžhota na Břeclavsku. Ta nás vítá v šátku, černé sukni a modré zástěře.
Filip ji přinesl domácí cukroví, ale především drží v ruce chytrý telefon. „No a na telefon právě nahraji slovácké nářečí paní Boženy Černé,“ říká, když si k ní přisedá a pouští rekordér. Společně probírají téma svateb a jídla na nich.
Filip si z rozhovoru pořizuje téměř půlhodinovou nahrávku, kterou následně pošle do soutěže Staň se dialektologem. Tu letos už podruhé vyhlásil Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Žáci se navíc při natáčení na vlastní kůži seznámí s lidovou tradicí. Filip Konrád se do soutěže přihlásil, protože má rád slováckou kulturu, chodí na hody a hraje i na cimbál. Navíc by rád studoval jazyky. „Chtěl bych je třeba i učit. A nářečí je právě součást jazyka, i proto mě ta soutěž zaujala,“ vysvětluje.
Hodnotné nahrávky
Jeho nahrávku Boženy Černé si pouštíme s organizátorkou soutěže Martou Šimečkovou.„Těch nářečních prvků, které jsou zajímavé, je v té nahrávce celá řada. Zejména obalované L, které je pro Slovácko typické. Nebo tvar ‚sa‘ místo "se". Ale vůbec nejzajímavější je, že zde zaznělo slovo ‚gugla‘, které znamená bábovka. To jsme totiž dosud v našich zvukových nahrávkách zaznamenáno neměli,“ říká Šimečková.
Tyto nahrávky mají pro pro akademiky hodnotu jako vědecký materiál. „Stanou se součástí naší nářeční fonotéky. A taky z nich získáváme výrazy pro náš Slovník nářečí českého jazyka,“ vysvětluje.
Dialektologové z Akademie věd se navíc spojí s vědci z Vysokého učení technického a nahrávky použijí i pro učení umělé inteligence. „Rádi bychom umělou inteligenci naučili rozpoznávat nářečí českého jazyka. A s její pomocí bychom rádi ty nahrávky přepisovali, a to ve speciální dialektologické transkripci, ve které máme i speciální znaky pro hlásky, které nejsou ve spisovném jazyce. Například pro to lanžhotské ‚ul‘ namísto klasického ‚l‘,“ dodává.
Toto je druhý ročník soutěže Staň se superdialektologem. Loňské nahrávky je možné najít na stránkách jamap.cz. Součástí stránek je i mapa České republiky a na ní mnoho červených bodů. Právě z těchto míst nahrávky pocházejí.
Dialektoložka pouští například nahrávku Anežky Nechutové, která nahrála svého dědečka z Kninic na Blanensku. „Jde o typickou ukázku nářečí z malé Hané. Už jen tato samotná mapa slouží nyní ve výuce českého jazyka,“ dodává Šimečková.
Vědci vypsali druhý ročník soutěže, aby mapu ještě více zaplnili. Nahrávky se letos mají týkat jídla. Příští rok budou tématem pravděpodobně zvyky a tradice. „A díky těmto různým tématům se můžeme dopídit ke speciální slovní zásobě, která je s nimi spojena,“ vysvětluje dialektoložka.
Nahrávky může vědcům poslat až do konce dubna kdokoliv, komu je mezi 10 a 19 lety. Musí mít alespoň 10 minut a může jich být libovolný počet. Pravidla včetně návodu, kam záznamy poslat, je možné najít na webu.
